Macron nabízí evropským spojencům jaderný deštník

Historický projev ze srdce francouzského arzenálu

Na ponorkové základně Île Longue poblíž Brestu – opevněném nervovém centru francouzského jaderného odstrašení – přednesl prezident Emmanuel Macron v pondělí jeden z nejdůležitějších bezpečnostních projevů svého prezidentství. Zásadní projev nastínil, jak by francouzský jaderný arzenál mohl rozšířit svůj ochranný dosah po celé Evropě, protože rostou pochybnosti o amerických bezpečnostních zárukách za prezidenta Donalda Trumpa.

Dvojí tlak Trumpa a Ruska

Projev přišel v době akutních obav evropských obranných plánovačů. Pokračující ruská válka na Ukrajině zostřila obavy z širší agrese a moskevská revize z roku 2024, která snížila práh jaderné odvety, prohloubila poplach ve spojeneckých metropolích. Mezitím Trumpova administrativa svým nevyzpytatelným přístupem k NATO – včetně pozastavení vojenské pomoci Ukrajině a otázek ohledně sdílení zpravodajských informací – přiměla spojence k přehodnocení své bezpečnostní architektury.

Předseda výboru pro obranu dánského parlamentu Rasmus Jarlov vystihl rostoucí neklid: "Pokud by se situace opravdu vyhrotila, velmi pochybuji, že by Trump riskoval americká města, aby ochránil evropská města." Sám Macron byl otevřený: "Rusko se stalo hrozbou pro Francii a Evropu. Dívat se a nic nedělat by bylo šílenství."

Co Paříž nabízí

Francie drží méně než 300 jaderných hlavic v rámci doktríny "striktní dostačivosti" – jediný nezávislý jaderný arzenál v EU. Její čtyři jaderné ponorky na Île Longue nesou každá 16 mezikontinentálních balistických raket M51, což Francii dává schopnost způsobit jakémukoli agresorovi to, co její doktrína popisuje jako "absolutně nepřijatelnou škodu".

Macron navrhl vícevrstvý rámec spolupráce zaměřený na tři prvky: bilaterální dohody o spolupráci s klíčovými evropskými partnery, společná vojenská cvičení – včetně potenciálního zapojení spojeneckých sil do francouzských tajných simulací jaderného úderu "Poker" – a formálně formulované sdílené bezpečnostní zájmy. Jako jeden z diskutovaných scénářů byla nastolena i možnost rozmístění jaderných stíhaček Rafale v partnerských zemích.

Německo a Polsko jsou považovány za primární cíle tohoto vyvíjejícího se rámce. Německý kancléř Friedrich Merz již vedl s Macronem "důvěrné" rozhovory na toto téma a veřejně nadnesl myšlenku, že by letadla německého letectva mohla nést francouzské jaderné zbraně – což je významný koncepční skok v evropském sdílení jaderné zátěže.

Jedna pevná červená linie

Navzdory rozsáhlé vizi byl Macron v jednom bodě jednoznačný: rozhodovací pravomoc o odpálení zůstává výhradně na francouzském prezidentovi. Nebude existovat žádná společná velitelská struktura, žádný mechanismus sdílené kontroly a žádné očekávání, že spojenci budou finančně přispívat do francouzského jaderného programu. To odráží jak hlubokou francouzskou tradici strategické autonomie, tak praktickou nemožnost delegovat jadernou autoritu na jakýkoli nadnárodní orgán.

Macron také zdůraznil, že iniciativa doplňuje, a nikoli konkuruje NATO. "Toto v žádném případě nekonkuruje NATO," uvedl jeho úřad ve snaze ujistit Washington a další spojence, kteří se obávají jakéhokoli evropského oddělení od amerického deštníku.

Navazuje na dlouho ignorovaný návrh z roku 2020

Pondělní projev přímo navazuje na do značné míry přehlížený projev z roku 2020, v němž Macron poprvé navrhl "strategický dialog" s evropskými partnery o roli francouzského odstrašení v kontinentální bezpečnosti. Tato nabídka tehdy vyvolala zdvořilý, ale omezený zájem. O šest let později, kdy Rusko bojuje na Ukrajině a Trump je zpět v Bílém domě, se evropská chuť do rozhovoru zcela proměnila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Macronův postoj uvítal: "Jsem vděčný za jeho jasnou vizi a naše společné úsilí o dosažení míru." Expertka na jaderné odstrašení Héloïse Fayetová poznamenala, že "existují vysoká očekávání ze strany spojenců, partnerů – a možná i protivníků – ohledně toho, jak by se francouzská jaderná doktrína mohla vyvíjet."

Zda se návrhy promítnou do závazných operačních ujednání, zůstává nejisté. Ale tím, že si Macron vybral Île Longue – na palubě samotných ponorek, které nesou francouzské odstrašení – jako své jeviště, vyslal nezaměnitelný signál: Francie je připravena ukotvit evropskou bezpečnost způsobem, jakým to nikdy předtím neudělala.