Macron rozšiřuje jaderný arzenál a zve Evropu na cvičení

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí představil zásadní změnu jaderné strategie země – první zvyšování počtu jaderných hlavic od roku 1992 a plán zapojit osm evropských spojenců do společných cvičení. Krok přichází v době rostoucí nejistoty ohledně spolehlivosti americké záruky pro Evropu.

První nárůst arzenálu za tři desetiletí

Macron ve svém klíčovém projevu prohlásil: „Musím národu zaručit, že naše jaderné odstrašování zůstane – i v budoucnosti – absolutně důvěryhodné.“ Francie dosud udržovala arzenál na úrovni nižší než 300 hlavic. Přesné číslo odteď nebude zveřejněno – prezident nařídil ukončit praxi transparentního vykazování počtu zbraní, což představuje odklon od dlouholeté politiky.

Kromě navýšení počtu hlavic Francie modernizuje i nosiče. Zavádí rakety M51.3, modernizované bojové hlavice a vyvíjí hypersonickou strategickou střelu pro bojová letadla. Do roku 2036 má být spuštěna pátá jaderná ponorka „Invincible“.

Osm zemí v novém bezpečnostním rámci

Macron navrhl osmi evropským státům zapojení do rámce nazvaného „pokročilé odstrašování“ (forward deterrence): Německo, Británii, Polsko, Nizozemsko, Belgii, Řecko, Švédsko a Dánsko. Tyto země budou moci hostit francouzské strategické vzdušné síly a zúčastnit se na společných cvičeních, což podle Macrona zkomplikuje výpočty potenciálních protivníků.

Macron a německý kancléř Friedrich Merz vydali společné prohlášení, podle kterého obě země prohloubí integraci v oblasti odstrašování už tento rok – včetně německé konvenční účasti na francouzských jaderných cvičeních a společných návštěv strategických zařízení.

Francouzský prezident zároveň zdůraznil, že rozhodnutí o případném jaderném útoku zůstává výhradně v jeho rukách: „Nebude docházet ke sdílení konečného rozhodnutí, ani jeho plánování nebo realizace.“

„Svobodní budeme jen tehdy, když budeme obávaní“

Macron své rozhodnutí opřel o filozoficky znějící heslo: „Abychom byli svobodní, musíme vzbuzovat bázeň.“ Organizace pro odzbrojení kritizují tento krok jako rozpor se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT) a varují před možnou eskalací ze strany Ruska. Kritici poukazují i na to, že Macronův mandát se blíží ke konci, což vyvolává otázky o dlouhodobé udržitelnosti iniciativy.

Evropa bez amerického jaderného deštníku?

Strategická změna přímo reaguje na opakované signály americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, že závazky USA vůči Evropě nejsou bezvýhradné. Evropské země čím dál intenzivněji diskutují o vlastní bezpečnostní architektuře nezávislé na Washingtonu.

Polský premiér Donald Tusk iniciativu uvítal: „Společně se vyzbrojujeme s přáteli, aby naši nepřátelé nikdy neměli odvahu nás napadnout.“ Slovensko zatím mezi pozvanými zeměmi nefiguruje, ale debata o evropské jaderné střeše se dotýká i nás – Slovensko hraničí s Ukrajinou a je členem NATO vystaveným na frontové linii geopolitického napětí.

Macronova iniciativa naznačuje, že Evropa vstupuje do nové éry, v níž si bude muset bezpečnostní záruky stále více zajišťovat sama – se všemi politickými, strategickými i morálními otázkami, které to přináší.