Slovensko repatriuje občany z Blízkého východu

Tisíce Slováků uvízly v konfliktní zóně

Více než pět tisíc slovenských občanů uvízlo v zemích Blízkého východu poté, co 28. února 2026 vypukl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Koordinované letecké útoky USA a Izraele na íránské vojenské cíle – včetně hlavního města Teheránu – vyvolaly masivní íránskou odvetu raketami a drony. Uzavření velké části regionálního vzdušného prostoru okamžitě zastavilo stovky komerčních letů a v regionu uvízly tisíce evropských turistů a pracovníků.

Podle evidence Ministerstva zahraničních a evropských věcí SR se nejvíce registrovaných Slováků nachází ve Spojených arabských emirátech – přes tři tisíce osob. Další jsou v Ománu (488), Kataru (352), Jordánsku (219) a Izraeli. Ministerstvo důrazně varuje, aby se cestující nepohybovali mezi zeměmi individuálně, jelikož bezpečnostní situace v regionu zůstává nestabilní.

Priorita: matky s dětmi a nemocní

Ministerstvo vnitra SR zajišťuje evakuační lety z jordánského Ammánu a egyptského Sharm El-Sheikhu. První skupiny slovenských občanů se vrátily domů v úterý, když přistály na Letišti Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě. Ministr zahraničních věcí Juraj Blanár zdůraznil, že přednostně budou evakuovány matky s dětmi a vážně nemocní. „Nejsme schopni evakuovat všechny – počty jsou tak vysoké, že to jednoduše přesahuje naše kapacity," přiznal Blanár. Ostatní občané jsou vyzváni, aby kontaktovali cestovní kanceláře a vyčkali na další pokyny.

Evropská unie aktivně pomáhá financovat repatriační operace. Brusel potvrdil, že Slovensko, Itálie a Rakousko jsou prvními zeměmi, které požádaly o krytí nákladů na záchranné lety prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU.

Slovensko a Česko spojují kapacity

Slovenská a česká vláda koordinují využití kapacit evakuačních letadel. Česká republika vyslala do regionu vojenské letouny Airbus – jeden do Egypta a druhý do Jordánska. Na palubách českých letů se vracejí i desítky Slováků a naopak – slovenské vládní speciály nabízejí volná místa českým a jiným evropským občanům. Tato spolupráce odráží dlouhodobě fungující česko-slovenské partnerství v oblasti konzulární pomoci a krizového managementu.

Hormuzský průliv a zdražování paliv

Uzavření Hormuzského průlivu – strategické námořní cesty, přes kterou prochází asi pětina světových dodávek ropy – otřáslo globálními trhy. Íránská revoluční garda zakázala průjezd ropným tankerům, což způsobilo prudký pokles námořní přepravy surové ropy. Cena ropy Brent stoupla o více než 13 procent na přes 81 dolarů za barel; analytici nevylučují překonání hranice sta dolarů, pokud se konflikt prodlouží.

Důsledky jsou cítit i na slovenských čerpacích stanicích. Experti odhadují zdražení benzinu a nafty o jeden až tři centy za litr v krátkodobém horizontu, avšak při eskalaci může být nárůst výraznější. Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda varuje, že dražší energie může oslabovat evropskou průmyslovou konkurenceschopnost a podnítit další vlnu inflace, která dopadne zejména na domácnosti s nižšími příjmy.

Co dál?

Ministerstvo zahraničních věcí SR průběžně aktualizuje informace a cestovní doporučení na své webové stránce. Slovenské občany v regionu vyzývá, aby se zaregistrovali, pokud potřebují pomoc s návratem, a neriskovali individuální přesun mezi zeměmi. Další vývoj konfliktu, osud Hormuzského průlivu a rozsah mezinárodní diplomatické reakce budou rozhodující pro bezpečnost uvízlých Slováků i pro hospodářskou stabilitu Slovenska v nadcházejících týdnech.