Stanfordská vakcína ve spreji chrání před COVID i chřipkou

Nový přístup: vakcína hovoří jazykem imunity, nikoli viru

Vědci ze Stanfordovy lékařské fakulty publikovali 19. února 2026 v prestižním časopise Science výsledky, které by mohly zásadně změnit přístup k prevenci respiračních onemocnění. Experimentální nosní vakcína – zatím označovaná jako GLA-3M-052-LS+OVA – nefunguje jako tradiční očkovací látky. Místo toho, aby napodobovala konkrétní virus nebo bakterii, simuluje signály, které si imunitní buňky vyměňují během infekce.

Konkrétně jde o cytokiny produkované T-lymfocyty, které aktivují toll-like receptory na vrozených imunitních buňkách v plicích. Výsledkem je dlouhotrvající stav imunitní pohotovosti – ne vůči jednomu patogenu, ale vůči celé škále respiračních hrozeb. Tento stav v pokusech na myších přetrvával nejméně tři měsíce.

Výsledky testů: 700násobný pokles viru, ochrana i před bakteriemi

Tým pod vedením profesora Baliho Pulendrana a doktoranda Haiba Zhanga zaznamenal v myších modelech pozoruhodné výsledky. Očkovaná zvířata vykazovala 700násobný pokles množství viru v plicích v porovnání s neočkovanou kontrolní skupinou. Ochrana se vztahovala na:

• SARS-CoV-2 a další koronaviry,
• nemocniční bakterie Staphylococcus aureus a Acinetobacter baumannii,
• alergen z prachových roztočů.

Zatímco neočkované myši potřebovaly na rozvoj specifické imunitní odpovědi zhruba dva týdny, očkovaná zvířata dokázala mobilizovat cílené protilátky a T-lymfocyty už do tří dnů. Taková rychlost reakce by byla při pandemii s neznámým patogenem mimořádně cenná – právě pomalé budování imunity bylo jednou z klíčových slabin během pandemie COVID-19.

Od myší k lidem: pět až sedm let a dostatek financí

Profesor Pulendran odhaduje, že při dostatečném financování by mohla být vakcína pro lidi dostupná za pět až sedm let – po úspěšném absolvování první fáze klinických zkoušek zaměřených na bezpečnost. Na studii se kromě Stanfordu podílely týmy z Emory University, Univerzity Severní Karolíny, Státní univerzity Utahu a Arizonské univerzity.

Vědci si představují scénář, v němž lidé dostanou každou podzim nosní sprej, který je ochrání před chřipkou, COVID-19, RSV i běžným nachlazením – a zároveň zmírní jarní alergické reakce. Pro země jako Slovensko, kde každoroční respirační sezóny zatěžují nemocnice tisíci hospitalizací a chřipka s pneumonií patří mezi nejčastější příčiny úmrtí seniorů, by taková prevence přinesla nejen zdravotní, ale i ekonomickou úlevu.

Nová éra vakcinace?

Výzkum publikovaný v Science otevírá cestu k vakcíně, která by mohla nahradit každoročně aktualizované sezónní očkování a poskytnout ochranu i při vzniku nové pandemie – bez nutnosti čekat měsíce na vývoj cílených preparátů. Portál Nature News označil výsledky za vzrušující, zároveň však zdůraznil, že cesta od myšího modelu k bezpečné lidské vakcíně je dlouhá a plná výzev. Přesto jde o jeden z nejslibnějších směrů ve výzkumu vakcín za poslední roky.