Trump hrozí Španělsku kvůli odmítnutí poskytnout základny pro útok na Írán

Odmítnutí, které otřáslo atlantickou aliancí

Španělská vláda vyvolala jednu z nejvážnějších diplomatických krizí v nedávné historii, když odmítla, aby Spojené státy využívaly společné vojenské základny Rota a Morón de la Frontera – obě v Andalusii – jako operační platformu pro útoky proti Íránu. Ministr zahraničních věcí José Manuel Albares byl kategorický: "Španělské základny nejsou pro tuto operaci využívány a nebudou využívány pro nic, co není obsaženo v dohodě se Spojenými státy ani v Chartě Organizace spojených národů," prohlásil, jak uvedla Al Jazeera.

Právním základem pro odmítnutí je Bilateral Agreement on Defense Cooperation z roku 1988, který vyžaduje španělské povolení pro určité vojenské operace, které vycházejí z národního území. Sánchezova vláda se domnívala, že útoky proti Íránu – interně označované jako operace "Epic Fury" – nespadají do tohoto právního rámce a nemají podporu Rady bezpečnosti OSN.

Sánchez: "Ne válce"

Premiér shrnul španělský postoj čtyřmi slovy: "Ne válce". Sánchez označil americkou a izraelskou vojenskou ofenzívu proti Íránu za "katastrofu pro lidstvo" a naléhal, aby se neopakovaly chyby spáchané během invaze do Iráku v roce 2003. "Nebudeme spoluviníky něčeho, co je špatné pro svět a v rozporu s našimi hodnotami a zájmy jen ze strachu z něčí odvety," řekl, jak uvedl The Washington Post.

V bezprostředním důsledku španělského odmítnutí Spojené státy přesunuly přibližně 15 letadel, včetně tankovacích letounů, ze základen Rota a Morón do jiných lokalit v regionu.

Trumpova obchodní hrozba

Odpověď prezidenta Donalda Trumpa nenechala na sebe dlouho čekat. Před médii v Oválné pracovně označil Španělsko za "hrozné" a nařídil svému ministru financí Scottu Bessentovi, aby přerušil veškeré obchodní vztahy se zemí. "Přerušíme veškerý obchod se Španělskem. Nechceme se Španělskem nic mít," prohlásil Trump, jak uvedla CNBC. Bessent dokonce obvinil Madrid z "ohrožování životů" amerických vojáků.

Hrozba vyvolala okamžitý poplach na trzích a ve španělském exportním sektoru. Podle údajů ICEX aktivně působí na americkém trhu téměř 27 000 španělských společností, včetně velkých korporací jako Iberdrola, Santander, Repsol, ACS a FCC.

EU stojí za Španělskem

Evropská odpověď byla jednomyslná podpora Madridu. Evropská komise připomněla, že obchodní politika je výhradní kompetencí Unie, což právně ztěžuje jakákoli jednostranná odvetná opatření Washingtonu proti členskému státu. Předseda Evropské rady António Costa vyjádřil "plnou solidaritu" EU se Španělskem a potvrdil závazek k mezinárodnímu právu. Francouzský prezident Emmanuel Macron – jehož země také zpochybnila legalitu útoků – osobně telefonoval Sánchezovi, aby vyjádřil svou podporu, jak uvedla Euronews.

Krize navíc vyvolala napjatou výměnu protichůdných prohlášení: Bílý dům krátce prohlásil, že Španělsko souhlasilo se spoluprací s americkými operacemi, ale ministr Albares to okamžitě a kategoricky popřel.

Dopady na NATO a Latinskou Ameriku

Incident znovu otevřel debatu o roli Španělska v Severoatlantické alianci a o jeho výdajích na obranu, které jsou stále pod hranicí 2 % HDP požadovanou NATO. Španělsko není ve svém postoji osamoceno: několik latinskoamerických zemí podpořilo výzvu k dialogu a respektování mezinárodního práva, čímž se distancovaly od postoje jiných evropských spojenců, kteří vojenskou operaci podpořili. European Council on Foreign Relations v analýze argumentoval, že evropští partneři by měli Španělsko podpořit tváří v tvář tlaku Washingtonu, protože v sázce je evropská strategická autonomie.

Bilaterální krize mezi Madridem a Washingtonem, která nemá v posledních desetiletích obdoby, nastoluje zásadní otázky o budoucnosti americké vojenské přítomnosti na španělském území a o hranicích národní suverenity v rámci kolektivních aliancí.