Česká ekonomika 2026: mzdy rostou, průmysl stagnuje

Příznivá makroekonomická čísla

Česká republika vstupuje do roku 2026 s relativně silnými makroekonomickými výsledky. HDP roste tempem kolem 2,7 % ročně, což je jeden z nejlepších výkonů mezi postkomunistickými členy Evropské unie. Inflace se pohybuje blízko cílové hodnoty 2 % — v lednu 2026 dokonce klesla na pouhých 1,6 %, nejnižší úroveň za devět let. Česká národní banka drží klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na 3,50 %, kde ji ponechala od května 2025.

Mezinárodní měnový fond ve své výroční zprávě z února 2026 potvrdil, že česká ekonomika pokračuje v robustním růstu, jehož hlavním motorem je domácí poptávka. Soukromá spotřeba táhne hospodářství kupředu díky rostoucím příjmům domácností i poklesu sklonu k úsporám.

Reálné mzdy: druhé nejrychlejší tempo v EU

Nejvýraznějším světlým bodem je situace na trhu práce. Nominální mzdy by v roce 2026 měly vzrůst o přibližně 5 %, přičemž reálný růst mezd dosáhne odhadovaných 2,7 %. To řadí Česko na druhé místo v celé Evropské unii — rychleji se budou mzdy reálně zvyšovat jen v Maďarsku, kde se očekává nárůst o 3,5 %.

Po letech vysoké inflace a poklesu kupní síly se tak pracující pomalu dostávají zpět do plusu. Nezaměstnanost přitom zůstává extrémně nízká — kolem 2,8 % — a silná poptávka po pracovní síle ve službách a stavebnictví drží mzdové tlaky na vysoké úrovni. Právě tato dynamika je hlavním zdrojem obav ČNB, která proto odmítá přistoupit k dalšímu uvolnění měnové politiky.

Průmysl pod tlakem

Za pozitivními čísly se skrývá závažný strukturální problém: průmysl stagnuje, zatímco spotřeba domácností drží ekonomiku nad vodou. Česká výroba je nadměrně soustředěna na automobilový průmysl a subdodavatelské řetězce těsně svázané s německou ekonomikou — ta sama prochází výrazným útlumem. Unie malých a středních podniků upozorňuje, že bez oživení Německa zůstane český průmyslový růst spíše konzervativní.

K tomu přistupuje vysoká energetická náročnost. Česká ekonomika spotřebovává přibližně o 70 % více energie na jednotku HDP než je průměr EU. MMF ve svém hodnocení výslovně varoval, že kombinace vysoké energetické intenzity, nízkého podílu obnovitelných zdrojů (pod 16 % výroby elektřiny — nejméně v celé EU) a závislosti na úzkém okruhu exportních produktů zvyšuje zranitelnost ekonomiky vůči externím šokům.

Geopolitická rizika tuto zranitelnost dále umocňují. Případná eskalace energetické krize nebo výkyvy na ropných trzích by mohly rychle zdražit výrobní vstupy a přivést průmyslové podniky do ztráty, jak varuje i Evropská komise ve svém výhledu pro Česko.

Výhled: opatrný optimismus s podmínkami

Přes tyto výzvy převládá mezi analytiky opatrný optimismus. Ministerstvo financí ČR i Svaz průmyslu a dopravy očekávají, že průmysl v průběhu roku 2026 mírně oživí, zejména ve druhém pololetí. Klíčovým předpokladem je stabilizace situace v Německu a udržení globální poptávky.

Česká ekonomika tak stojí na rozcestí. Silný trh práce a rostoucí příjmy domácností skýtají solidní základ — avšak strukturální přeměna průmyslu, diverzifikace exportních trhů a snížení energetické náročnosti jsou podmínkami dlouhodobé prosperity, které nelze dále odkládat.