Český průmysl na prahu oživení: PMI dosáhl 50 bodů

Stabilizace po roce kontrakce

Český zpracovatelský průmysl dosáhl v únoru 2026 přelomového momentu. Index nákupních manažerů (PMI) sestavovaný agenturou S&P Global vzrostl na 50,0 bodů z lednových 49,8 — přesně na hranici oddělující expanzi od kontrakce. Přestože jde technicky o stabilizaci spíše než jednoznačnou expanzi, hodnota je nejlepší za více než rok a potvrzuje pozvolný obrat nálady ve výrobním sektoru.

Klíčovým motorem únorového výsledku byl růst objemu výroby, který zrychlil na nejvyšší tempo za čtyři roky. Výrobci zvyšovali produkci třetí měsíc v řadě, přičemž zpracovávali existující zásoby zakázek. Obchodní důvěra vyskočila na čtyřleté maximum, což naznačuje, že firmy jsou optimistické ohledně střednědobého výhledu.

Stinné stránky: zakázky a zaměstnanost pod tlakem

Přes pozitivní trendy data odhalují přetrvávající slabiny. Nové zakázky v únoru mírně klesly podruhé po sobě — výrobci čelí utlumené poptávce a silné mezinárodní konkurenci. Exportní zakázky rovněž oslabily, přičemž firmy zmiňují slabší poptávku ze západoevropských trhů, zejména z Německa. Zaměstnanost v sektoru zůstává pod tlakem, přičemž firmy prozatím nenavyšují stavy.

Výrobní ceny přitom rostou nejrychlejším tempem za tři roky — tlak na marže přiměl část firem zdražovat vlastní produkty, což by mohlo v příštích měsících oslabit konkurenceschopnost.

Česko vyniká v regionu: Polsko a Rumunsko v kontrakci

V regionálním kontextu se Česká republika odlišuje od sousedů příznivě. Podle analýzy FXStreet PMI v únoru vzrostl jak v Česku, tak v Maďarsku, zatímco Polsko a Rumunsko vykázaly pokles do kontrakčního pásma. Česko tak společně s Maďarskem patří k relativně odolnějším ekonomikám středovýchodní Evropy v současném obtížném globálním prostředí.

Babišova vláda vsází na daňové úlevy

Na fiskální frontě Babišova koalice ANO, SPD a Motoristů avizovala kroky, které by mohly hospodářské oživení podpořit. Vláda plánuje snížit daň z příjmů právnických osob z 21 % zpět na 19 % — úroveň platnou před konsolidačním balíčkem předchozí vlády. Cílem je zvýšit atraktivitu Česka pro investice a podpořit tvorbu pracovních míst, jak uvádí koaliční programové prohlášení.

Změny se dotknou i bydlení: od roku 2026 mohou poplatníci odečítat od základu daně úroky z hypoték i v případě, kdy je úvěr čerpán prostřednictvím bytového družstva. Podnikatelské svazy plány vítají, zároveň ale upozorňují, že samotné daňové škrty nestačí — klíčové bude snižování administrativní zátěže a urychlení povolovacích řízení.

Globální rizika zastíňují opatrný optimismus

Celkový výhled komplikuje globální obchodní nejistota. Americká cla na evropské zboží zasáhnou českou ekonomiku především nepřímo — přes automobilové subdodavatelské řetězce, které jsou silně navázány na německé výrobce. Podle Evropské komise by eskalace obchodních válek mohla snížit český ekonomický růst o přibližně 0,8 procentního bodu v horizontu dvou let.

Ministerstvo financí přesto předpovídá pro rok 2026 růst HDP okolo 2,2 %, tažený domácí spotřebou a oživením investic. PMI data z února naznačují, že průmysl sice ještě není v plném obratu, ale nejhorší pravděpodobně minul.