Dánsko plánovalo vyhodit do povětří letiště v Grónsku
Podle zveřejněných zpráv dánské televize DR Dánsko připravovalo tajné plány na zničení přistávacích drah v Grónsku, aby zabránilo přistání amerických vojenských letadel v případě pokusu o anexi ostrova Trumpovou administrativou.
Tajný rozkaz ze 13. ledna
Dánská veřejnoprávní televize DR zveřejnila s odvoláním na 12 vysoce postavených zdrojů v dánské vládě a mezi spojenci v Evropě, že Dánsko připravilo v lednu 2026 krizový plán, který počítal se zničením klíčových přistávacích drah v Grónsku. Operační rozkaz ze 13. ledna předpokládal vyslání vojáků s výbušninami na letiště v Nuuku a Kangerlussuaqu – dvou strategických bodech umožňujících přistání velkým transportním letadlům.
Cílem bylo zabránit případnému rozmístění amerických ozbrojených sil na území Grónska v případě jednostranného pokusu o převzetí ostrova Spojenými státy.
Operace Arctic Endurance – cvičení nebo mobilizace?
Kodaň zamaskovala faktický přesun vojsk pod zástěrkou arktického cvičení s názvem „Arctic Endurance“. Ve skutečnosti se jednalo o plnohodnotné obranné rozmístění. Kromě dánských komandos dorazili do Grónska vojáci z Francie, Německa, Švédska a Nizozemska – což svědčí o tom, že evropští spojenci brali hrozbu vážně.
O rozsahu příprav svědčí fakt, že na ostrov byly přepraveny také zásoby krve z dánských krevních bank – prvek zcela zbytečný při běžných manévrech, ale nutný v případě skutečných bojových akcí.
Co vyprovokovalo Dánsko?
Bodem zlomu byla operace zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami na začátku ledna. Jak uvedl anonymní dánský důstojník v rozhovoru pro Euronews: „Když Trump neustále opakuje, že chce koupit Grónsko, museli jsme brát všechny scénáře vážně. Oficiální mašinérie Spojených států už nefunguje tak, jako dřív.“
Trump opakovaně hrozil převzetím Grónska „tvrdou cestou“ s argumentem, že kontrola nad ostrovem je klíčová pro národní bezpečnost USA. Napětí polevilo až 21. ledna, kdy prezident oznámil blíže nespecifikovanou „rámcovou dohodu“ s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Co to znamená pro Česko a NATO?
Zveřejněné plány odhalují bezprecedentní krizi důvěry uvnitř Severoatlantické aliance. Situace, kdy se jeden člen NATO připravuje na zničení infrastruktury, aby zablokoval jiného člena, nemá v historii paktu obdoby.
Pro Česko – zemi, která svůj bezpečnostní pilíř opírá o členství v NATO a úzkou spolupráci se Spojenými státy – představuje grónská aféra vážný varovný signál. Pokud jsou Spojené státy ochotny hrozit použitím síly vůči spojenci, jako je Dánsko, pak záruky bezpečnosti poskytované ostatním evropským členům NATO vyžadují přehodnocení.
Krize posiluje také argumenty pro evropskou obrannou autonomii v rámci programu ReArm Europe. Praha stojí před obtížným dilematem: jak sladit strategickou závislost na USA s rostoucí nepředvídatelností americké zahraniční politiky.
Reakce a další důsledky
Dánské ministerstvo obrany odmítlo věc blíže komentovat. Bílý dům označil jednání o Grónsku za „velmi produktivní“ a generál Gregory Guillot z Velitelství Sever USA před Senátem prohlásil, že rozhovory se týkají rozšíření americké obranné přítomnosti mimo stávající základnu Pituffik.
Zveřejnění kodaňských plánů může paradoxně posílit vyjednávací pozici Dánska – ukazuje Washingtonu, že pokus o silové převzetí Grónska by se setkal s konkrétním odporem, a ne pouze s diplomatickými protesty.
