EU prodloužila sankce proti Rusku: Fridman a Usmanov zůstávají

Jednota 27 navzdory odporu dvou

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie se v sobotu 14. března shodli na prodloužení individuálních sankcí vůči více než 2 600 ruským jednotlivcům a subjektům o dalších šest měsíců – tedy do 15. září 2026. Dosažená dohoda je o to pozoruhodnější, že ještě v předcházejících dnech ji zablokovalo právě Slovensko a Maďarsko, které požadovaly zásadní změny sankčního seznamu.

Co žádala Bratislava a Budapešť?

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica podmiňovala souhlas s prodloužením sankcí vyřazením dvou jmen ze seznamu: rusko-izraelského oligarchy Michaila Fridmana, spoluzakladatele finanční skupiny Alfa, a Ališera Usmanova, podnikatele blízkého Kremlu. Maďarsko Bratislavu v tomto požadavku aktivně podporovalo. Oba muži čelí zmrazení aktiv a zákazu vstupu na území EU.

Slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár obhajoval právo Slovenska vést diskusi o složení sankčního seznamu a hovořil o „právně slabých případech“. Předseda opozice Ivan Korčok ho ostře kritizoval: podle něj „Slovensko obhajuje ruské zájmy“ – výrok, který rezonoval v evropských médiích.

Mezinárodní rozměr: Erdogan a Střední Asie

Požadavek Bratislavy nezůstal bez mezinárodní pozornosti. Podle Rádia Svobodná Evropa loboval za vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který v této věci osobně napsal dopis premiérovi Ficovi. Zájem projevily i některé země Střední Asie, což odhaluje rozsáhlé geopolitické vazby spojující Usmanova s více regiony mimo Rusko.

Slovensko nakonec ustoupilo

Jednání před vypršením platnosti předchozího mandátu v neděli 15. března byla mimořádně intenzivní. První pokus o odsouhlasení na setkání velvyslanců ve středu skončil bez výsledku. Diplomatickým úsilím v závěrečných hodinách se však podařilo překonat pat – Slovensko od svého požadavku ustoupilo a přidalo se k ostatním 26 členským státům.

Fridman a Usmanov na sankčním seznamu zůstávají. Ze seznamu byly vyřazeny pouze dvě osoby – nizozemský podnikatel a dcera šéfa ruské státní ropovodní společnosti Transněfť. Rada EU v obou případech hovořila o „právně slabých případech“ bez politické citlivosti, o jakou usilovala Bratislava.

Nové sankce: námořní služby pro ruské tankery

Součástí obnoveného sankčního balíčku jsou i nová opatření zakazující poskytování námořních služeb – včetně pojištění, financování a technické podpory – ruským ropným tankerům. Cílem je další omezení příjmů Moskvy z vývozu ropy, kterými Kreml financuje válku na Ukrajině.

Signál pro Rusko – a pro Bratislavu

Výsledek březnového hlasovacího kola je v evropských hlavních městech vnímán jako důkaz schopnosti EU zachovat jednotu v sankční politice vůči Rusku navzdory vnitřním tlakům. Pro Slovensko jde zároveň o politickou prohru: Bratislava strávila několik dní v pozici země bránící zájmům ruských oligarchů, což výrazně poškodilo její reputaci mezi partnery v Unii. Sankční seznam se bude znovu přezkoumávat v září 2026.