Merz ve Washingtonu: Německo hledá své místo

První evropský host po útoku

Tři dny po americko-izraelských náletech na Írán odlétá spolkový kancléř Friedrich Merz do Washingtonu. Jako první evropský státník od začátku konfliktu se v úterý setká v Oválné pracovně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem – návštěva probíhá pod mimořádným diplomatickým tlakem. Na programu jsou kromě bilaterálních hospodářských vztahů také Blízký východ, válka na Ukrajině a doutnající spor o americká dovozní cla na evropské zboží.

Distance bez odsouzení

Postoj Německa k íránské válce je záměrně nejednoznačný. Merz zdůraznil, že se Německo na vojenských úderech nepodílí – a ani se podílet nebude. Veřejné kritice spojenců USA a Izraele se nicméně vyhnul. „Není to bez rizika,“ řekl Merz s ohledem na eskalaci a zeptal se, zda vojenské údery zvenčí mohou vynutit politickou změnu uvnitř země. Současně označil mulláhovský režim za „teroristický režim“, který ohrožuje právo Izraele na existenci, podporuje Hamás a Hizballáh a systematicky podporuje ruskou válku proti Ukrajině.

Spolková vláda požaduje jasný plán „co bude dál“ pro Írán: za prvé nové mírové uspořádání na Blízkém východě se závazným uznáním izraelského práva na existenci; za druhé ukončení íránského jaderného a raketového programu; za třetí hospodářskou stabilizaci Íránu; a za čtvrté podporu íránského lidu při svobodném sebeurčení. S touto agendou Merz přijíždí do Washingtonu.

Tisíce v německých ulicích

Zatímco Merz v USA vede diplomacii, doma vycházejí do ulic tisíce lidí. Ve Frankfurtu se na náměstí Römerberg shromáždilo kolem 2 000 lidí pod heslem „Svobodu pro Írán“. V Berlíně demonstrovalo u Braniborské brány až 1 600 lidí, v Mnichově kolem 250 na Gärtnerplatz. V Hamburku již dříve demonstrovalo kolem 5 500 lidí za politickou změnu moci v Teheránu. Mnoho účastníků – často německo-íránského původu – vidí po smrti ajatolláha Chameneího poprvé po desetiletích skutečnou historickou šanci na změnu systému.

Jaderné partnerství s Paříží

Souběžně s návštěvou Washingtonu Berlín prohlubuje bezpečnostní spolupráci s Francií. Merz a prezident Emmanuel Macron oznámili zřízení společné jaderné řídicí skupiny. Ta má institucionalizovat koordinaci v otázkách jaderného odstrašení – včetně konvenční účasti Německa na francouzských jaderných cvičeních a společných návštěv strategických zařízení. Dohoda je nepřehlédnutelným signálem: Německo je připraveno převzít větší odpovědnost jako ústřední evropský bezpečnostní aktér – právě proto, že spolehlivost amerických záruk NATO se stala spornější.

Ceny energií jako vnitropolitické riziko

Nejen geopoliticky, ale i hospodářsky je íránská válka pro Německo citelná. Experti varují před rostoucími cenami benzinu, nafty a topného oleje, pokud by konflikt ohrozil dodávky ropy a plynu z oblasti Perského zálivu. Pro již tak slábnoucí německou ekonomiku by další zvýšení cen energií přišlo nevhod. I to bude Merz ve Washingtonu řešit – a bude se snažit Trumpa přesvědčit, že evropská stabilita je v americkém zájmu.

Kancléř mezi dvěma mlýnskými kameny

Návštěva Washingtonu symbolizuje novou, nepohodlnou roli Německa ve světové politice: příliš významné na to, aby mlčky stálo stranou, příliš zdrženlivé na to, aby se otevřeně postavilo na jednu stranu. Merz balancuje mezi transatlantickým spojenectvím, evropskou solidaritou a nárokem na samostatnou německou zahraniční politiku. Jak dobře se mu tato rovnováha daří, se rozhodne v těchto hodinách v Oválné pracovně.