Krize v Hormuzském průlivu: Slovensko čelí zdražování pohonných hmot

Hormuzský průliv paralyzován válkou

Americké a izraelské útoky na Írán vyvolaly jednu z nejvážnějších krizí v globální energetice posledních desetiletí. Hormuzský průliv — úzký mořský koridor mezi Íránem a Ománem, kterým prochází přibližně 20 procent světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem — je de facto zablokován. Tankery stojí před vjezdem do průlivu, pojišťovny odmítají krýt rizika a většina přepravních společností pozastavila operace. Podle dostupných informací uvízlo u průlivu více než 150 tankerů.

Brent crude, globální cenový benchmark, vyskočil o více než devět procent na téměř 80 dolarů za barel. Evropské termínové kontrakty na naftu zaznamenaly ještě výraznější skok — až o 23 procent na dvouletá maxima, což přímo ovlivní ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích v celé Evropě včetně Slovenska.

Slovensko v energetické pasti

Slovensko je v obzvlášť zranitelné pozici. Země je historicky závislá na dovozu ropy, přičemž její primární zásobovací trasou byl ropovod Družba z Ruska. Tento kanál je od vypuknutí války na Ukrajině výrazně omezen, což znamená, že Slovensko muselo hledat alternativní zdroje — včetně dodávek z Blízkého východu.

Analytik Marek Eštok varoval, že souběžná hrozba — uzavřený Hormuzský průliv a problematická Družba — staví Slovensko do „energetické pasti". Podle deníku Pravda je Slovensko v situaci, kdy má omezené zásobování ze dvou hlavních směrů zároveň — což je bezprecedentní výzva pro energetickou bezpečnost země.

Ceny na pumpách mohou narůst o desítky centů

Lukáš Kovanda, analytik Trinity Bank, odhaduje, že při současném vývoji situace mohou ceny pohonných hmot na Slovensku vzrůst o zhruba 20 až 30 centů za litr. V případě dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu a další eskalace by se zdražení mohlo pohybovat v rozsahu až dvou eur za litr — což by mělo zásadní dopad nejen na domácnosti, ale i na celé hospodářství včetně logistiky, zemědělství i výroby.

Analytici globálních bank Barclays a UBS upozorňují, že cena ropy Brent by mohla prolomit hranici 100 dolarů za barel, pokud se situace v průlivu neuklidní. UBS dokonce nevyloučil scénář, ve kterém cena ropy vystoupí nad 120 dolarů za barel.

Hrozí i dramatické zdražení plynu

Krize se netýká pouze ropy. Přes Hormuzský průliv prochází také 20 procent globálního exportu zkapalněného zemního plynu (LNG), převážně z Kataru. Evropské země, včetně Slovenska, které v posledních letech výrazně navýšily import LNG jako náhradu za ruský plyn, jsou tak vystaveny dvojitému cenovému tlaku.

Podle analytiků citovaných Pravdou nelze vyloučit růst cen plynu o 130 procent v případě dlouhodobého zablokování trasy. Evropské zásobníky plynu jsou sice na přijatelné úrovni naplnění, ale dlouhodobý výpadek by způsobil nový cenový šok pro domácnosti i průmysl.

Vláda sleduje situaci

Slovenská vláda a energetické společnosti monitorují vývoj a podle STVR připravují krizové plány pro případ dlouhodobého uzavření průlivu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) naznačila připravenost uvolnit strategické ropné rezervy, pokud by to situace vyžadovala — odborníci ale varují, že toto je pouze dočasné řešení.

Pro slovenské řidiče a domácnosti to v nejbližších dnech znamená jediné: krize na vzdáleném Blízkém východě se velmi rychle promítá do peněženek běžných lidí. Čím déle bude Hormuzský průliv nefunkční, tím bolestivější budou důsledky na Slovensku.