Polsko lídrem NATO: Téměř 5 % HDP na obranu v roce 2026

Rekordní rozpočet, historická pozice

Polsko se oficiálně stalo lídrem NATO v oblasti výdajů na obranu v poměru k hrubému domácímu produktu. Vojenský rozpočet na rok 2026 má dosáhnout více než 200 miliard zlotých, což odpovídá téměř 4,8–5 % HDP – více než kterýkoli jiný spojenec Severoatlantické aliance, včetně Spojených států. Polská tisková agentura tuto pozici potvrdila na základě nejnovější zprávy NATO a data s ní shodná publikuje také portál Dziennik Zbrojny.

Růst je impozantní v měřítku pouhých několika let. V roce 2024 Polsko vydalo na obranu přibližně 135 miliard zlotých – mírně pod 4 % HDP. V roce 2025 se výdaje zvýšily na přibližně 4,7 % HDP (cca 190 mld. zlotých) a rok 2026 má přinést další skok. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz opakovaně prohlásil, že Polsko nehodlá tento trend brzdit.

Geopolitický kontext: Ukrajina a krize v Hormuzském průlivu

Dynamické zbrojení je odpovědí na dramaticky změněné bezpečnostní prostředí. Probíhající válka na Ukrajině zůstává hlavním motorem růstu výdajů, ale v roce 2026 do strategických kalkulací vstoupil nový faktor: konflikt s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu. Narušení v této neuralgické trase – kterou proudí přibližně 20 % světových dodávek ropy – odhalily křehkost globálních dodavatelských řetězců energie a posílily evropské přesvědčení o nutnosti dalšího zbrojení.

Polsko, ačkoli odmítlo přímou účast na vojenských operacích v oblasti Perského zálivu, urychlilo nákupy systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva a dronů, které mohou být použity jak na východním křídle NATO, tak i v jiných scénářích ohrožení.

Program SAFE: Unijní finanční páka

Klíčovým prvkem financování polského zbrojení je unijní nástroj SAFE (Security Action for Europe) – fond o hodnotě 150 miliard eur, z něhož si členské státy mohou brát preferenční půjčky na nákup vojenského vybavení. Polsko obdrží největší alokaci ze všech zemí EU: 43,7 miliardy eur (více než 51 miliard dolarů), jak vyplývá z rozhodnutí schváleného Evropskou komisí a popsaného serverem Notes from Poland.

Půjčka je finančně atraktivní: úroková sazba byla stanovena na úrovni 3,17 %, doba splatnosti činí 45 let s 10letou karencí. Ministr financí Andrzej Domański zdůraznil, že Polsko díky tomuto mechanismu ušetří od 36 do dokonce 60 miliard zlotých ve srovnání se samostatným zadlužováním na trzích. První prostředky – přibližně 6,5 miliardy eur ve formě zálohy – mají do Polska dorazit ještě v roce 2026.

Polsko se řadí do druhé vlny zemí využívajících SAFE. Prostředky mají být vynaloženy do roku 2030, s rozdělením na: dělostřelectvo (28 % balíku), systémy protiletadlové a protiraketové obrany spolu s drony a prostředky proti dronům (cca 27 %), a také kybernetickou bezpečnost a další priority.

Varování expertů: potřebná strategie vyvážení

Analytici Atlantic Council varují, že takto intenzivní výdaje na obranu jsou možné unést pouze za podmínky provedení strukturálních reforem a udržení hospodářského růstu. Polská fiskální rada upozornila, že část závazků spojených s SAFE zůstává mimo standardní rozpočtovou kontrolu, což vyžaduje transparentní mechanismy dohledu.

Politickým milníkem byla parlamentní ratifikace dohody SAFE koncem února 2026 – ačkoli prezident Karol Nawrocki ještě nepodepsal příslušný zákon. Spor mezi prezidentem a vládou může zpozdit spuštění prvních tranší.

Východní pilíř NATO

Polsko důsledně buduje pozici východního pilíře Aliance. Přítomnost spojeneckých vojsk na území země, rostoucí vlastní schopnosti a rekordní rozpočty způsobují, že se Varšava stává jedním z klíčových hráčů utvářejících evropskou architekturu bezpečnosti – nejen jako příjemce záruk, ale jako aktivní vklad do společné obrany.