Polsko lídrem růstu HDP v EU: V roce 2026 o 3,5 %

Polsko v čele evropské ligy

Polská ekonomika zrychluje. Podle prognóz Evropské komise země zaznamená růst HDP na úrovni 3,5 % v roce 2026 – a umístí se tak na špici žebříčku největších ekonomik Evropské unie. Lepšího výsledku dosáhne pouze Malta. OECD ve své nezávislé analýze tuto pozici potvrzuje, odhaduje růst na 3,4 % a označuje Polsko za lídra celého Společenství. Poradenská firma EY je ještě optimističtější – její prognóza dosahuje 4,1% růstu, zohledňujíc silnější než očekávaný spotřebitelský impuls.

Silné základy pohánějí růst

Hlavním motorem polské ekonomiky zůstává solidní domácí poptávka. Reálné mzdy rostou rychleji než inflace, což se promítá do vyšších spotřebitelských výdajů – EY odhaduje růst soukromé spotřeby na přibližně 3,9 % meziročně. Současně investice financované z unijního Národního plánu obnovy (NPO) mají odpovídat za dokonce 3 % HDP v roce 2026 – zásadní impuls, který Polsko teprve nyní plně začíná absorbovat.

Zaměstnanost se udržuje na rekordní úrovni. Polsko si také buduje odstup od západních sousedů v otázce kupní síly. Jak zdůraznil premiér Donald Tusk, země již předstihla Španělsko z hlediska bohatství domácností a připojila se k „evropské elitě“.

Rekordní výdaje na obranu jako katalyzátor investic

Zvláštním rysem polského rozpočtu na rok 2026 jsou vojenské výdaje ve výši 4,8 % HDP – rekord v celém NATO. Premiér Tusk toto rozhodnutí zdůvodnil národní bezpečností:

„Nebudeme bránit polskou hranici malým deficitem. Budeme ji bránit moderní, velkou armádou.“

Více než polovina rekordních 200 miliard zlotých je určena na nákup nového vybavení, což přímo stimuluje zakázky v domácím zbrojním průmyslu a infrastruktuře.

Střední Evropa: ne všichni slaví

Na pozadí polských výsledků si jiné země regionu vedou hůře. Maďarsko se po třech letech stagnace teprve snaží dohnat ztráty – růst HDP v roce 2025 činil pouhých 0,3 % a na rok 2026 EK prognózuje pomalé zrychlení na přibližně 2 %. Rumunsko se naopak potýká s rozpočtovým deficitem přesahujícím 7 % HDP – jedním z nejvyšších v celé Unii. Německo, největší ekonomika EU, roste o skromných 1,0 % a eurozóna jako celek sotva překračuje 1,5 %.

Stín Hormuzského průlivu

Optimistický obraz zastiňuje globální energetická krize spojená s napětím kolem Hormuzského průlivu. Od konce února 2026 se pohyb tankerů přes tuto strategickou trasu prakticky zastavil: ceny ropy vzrostly o přibližně 8 % a evropské ceny plynu – o více než 20 %. Evropa je obzvláště ohrožena nedostatkem LNG – 12–14 % dodávek pochází z Kataru právě přes Průliv. Co je horší, evropské zásobníky plynu jsou mnohem méně naplněné než v předchozích letech: 46 mld. m³ oproti 60 mld. m³ o rok dříve.

Ekonomové varují, že prodlužující se krize by mohla vyvolat stagflační tlak na evropské ekonomiky ve druhé polovině roku. Polsko, navzdory energetické diverzifikaci (plynovod Baltic Pipe, terminál LNG ve Svinoústí), není odolné vůči růstu nákladů na energie.

Růst ano, ale i rekordní deficit

Rychlému růstu doprovází vážná fiskální výzva. Polsko může předstihnout Rumunsko jako země s nejvyšším rozpočtovým deficitem v EU – EK jej odhaduje na 6,3 % HDP a veřejný dluh se blíží 70 % HDP. Ekonomové ING Banku Śląskiego uklidňují, že Polsko „je schopno to financovat“, ale dlouhodobá fiskální rovnováha zůstává klíčovou výzvou vlády.

Bilance je nicméně jednoznačná: Polsko se stává jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik Evropy a rok 2026 může upevnit její pozici v evropské špičce na dlouhá léta.