V4 žádá EU o společné zásoby plynu po íránské krizi

Íránský šok otřásl evropskými trhy

Americko-izraelské útoky na Írán, zahájené koncem února 2026, vyvolaly největší energetický otřes od ruské invaze na Ukrajinu. Írán zareagoval raketovými a dronovými útoky na infrastrukturu v Perském zálivu a de facto zablokoval Hormuzský průliv — námořní tepnu, přes kterou proudí téměř pětina světového exportu ropy a zhruba 20 procent globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Katarský státní podnik QatarEnergy pozastavil provoz svých LNG terminálů a vyhlásil vyšší moc na kontrahované dodávky.

Evropské ceny plynu reagovaly bezprecedentním skokem: benchmark TTF vyskočil v průběhu několika dní o více než 50 procent a dosáhl nejvyšších úrovní od roku 2023. Podle odhadů Goldman Sachs by měsíční uzavření průlivu mohlo vyhnat ceny plynu v Evropě až o 130 procent, píše agentura Euronews.

Evropské zásobníky nebezpečně prázdné

Konflikt přichází v mimořádně nevhodnou dobu. Evropa vstoupila do března 2026 s plynárenskými zásobníky naplněnými jen na zhruba 30 procent — výrazně pod pětiletým průměrem okolo 41 procent ve stejném ročním období. Německo hlásilo stav zásobníků na úrovni 21 procent, Francie okolo 21 procent. Zásobníky jsou o 14 miliard kubických metrů prázdnější než ve stejném čase minulého roku, konstatuje bruselský think-tank Bruegel.

Analytici Bruegel zdůrazňují, že koordinační nástroje zavedené během energetické krize v letech 2022–2023 — včetně evropské koordinace plnění zásobníků — je nezbytné zachovat a posílit, nikoli demontovat.

Slovensko znova v rizikové zóně

Pro Slovensko je situace obzvlášť citlivá. Podle agentury Bloomberg podepsal Slovenský plynárenský priemysel (SPP) dodatek ke smlouvě s Gazpromem, který od dubna 2026 zajistí pokrytí stoprocentní spotřeby firmy ruským plynem — dodávaným přes Turecko a Maďarsko prostřednictvím plynovodu TurkStream. Je to radikální obrat od minulého roku, kdy podíl ruského plynu v portfoliu SPP klesl na zhruba 33 procent po zastavení tranzitu přes Ukrajinu.

Spolu s Maďarskem a Slovinskem zůstává Slovensko v kategorii zemí EU s nejvyšší závislostí na ruských dodávkách. Právě tato jednostranná závislost tvoří jádro argumentace slovenských představitelů: spoléhat se na jediný zdroj — ať už se jmenuje Gazprom nebo QatarEnergy — je z pohledu energetické bezpečnosti neúnosné.

Výzva V4: Společné zásobníky pro region

Visegrádská čtyřka (V4) — Slovensko, Polsko, Maďarsko a Česká republika — tradičně prosazuje diverzifikaci zdrojů, dodavatelů i tranzitních tras. Íránský konflikt dodal této agendě naléhavost. Premiéři zemí V4 vyzvali Evropskou komisi k urychlenému jednání o vytvoření společných strategických zásobníků zemního plynu pro středoevropský region — princip analogický kolektivní obraně NATO aplikovaný na energetickou bezpečnost.

EU sice disponuje nařízením o plnění zásobníků plynu se závaznými cíli pro jednotlivé členské státy, nicméně středoevropské země historicky nedosahovaly stanovených kritérií a každá přistupovala k zásobníkové politice individuálně. Společný regionální rámec by mohl na dodávkové výpadky reagovat rychleji a nákladově efektivněji, uvádí Institut pro střední Evropu.

Dlouhodobá odpověď: méně závislosti, více obnovitelných zdrojů

Analytici varují, že íránský šok nesmí vést k opětovnému prohlubování závislosti na fosilních palivech — ani ruských, ani katarských. „Evropská expozice vůči geopolitickým šokům pramení z trvalé závislosti na dovozu fosilních paliv obchodovaných na volatilních světových trzích," píše Bruegel. Řešením není zpomalení energetické transformace, ale urychlení nasazování čistých, domácích zdrojů energie.

Pro Slovensko to znamená dvojitou výzvu: v krátkodobém horizontu zajistit dostatečné zásoby plynu na zimu 2026/2027 a zároveň systematicky snižovat závislost na jediném dodavateli. Iniciativa V4 může být prvním krokem — nicméně bez ambicióznější energetické transformace zůstane střední Evropa rukojmím každého nového geopolitického otřesu.