Babiš škrtá obranu: Česko pod 2 % HDP, NATO tlačí

Sněmovna schválila rozpočet — ale obrana strádá

Česká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 těsným hlasováním 104 ku 87 a dala zelenou výdajům na obranu ve výši přibližně 155 miliard korun, což odpovídá 1,73 % hrubého domácího produktu. Tím se Česká republika dostala do přímého konfliktu se závazkem NATO — členské státy se na haagském summitu v roce 2025 zavázaly dosáhnout do roku 2035 pěti procent HDP, přičemž základní minimum obranných výdajů zůstává na dvou procentech.

Premiér Andrej Babiš obhajoval rozhodnutí poukazem na zděděný schodek veřejných financí po předchozí vládě a dalšími politickými prioritami — zejména zdravotnictvím. „Je to maximální možné," prohlásil Babiš. Jeho vládní koalice zahrnuje hnutí ANO, Svobodu a přímou demokracii (SPD) a Motoristy, jejichž rétorika se kloní k euroskepticismu a odmítání pokračující podpory Ukrajiny.

Pavel varuje: přijdeme o důvěru spojenců

Prezident Petr Pavel, sám ostřílený armádní generál, opakovaně vyzýval zákonodárce, aby obranný rozpočet navýšili. „Státy nemohou čerpat ze společné bezpečnosti na úkor ostatních," zdůraznil Pavel a varoval, že snížení výdajů Česku podrývá pozici u klíčových spojenců. Přestože vyjádřil nesouhlas, dal najevo, že rozpočet podepíše — obranná politika je podle něj v kompetenci vlády.

Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick přidal diplomatický tlak ze zámoří: „Pokud Česká republika nesplní své závazky, dopadne to na celou alianci." Americký vyslanec při NATO pak vyzval všechny spojence, aby táhli za jeden provaz, přímo v reakci na české hlasování.

Pobaltská cesta Pavla: jiný svět, jiné priority

Zatímco Praha se přela o číslice v rozpočtu, prezident Pavel navštívil Lotyšsko a Litvu. Po setkání s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou Pavel přiznal, že získal „zcela odlišnou perspektivu" oproti domácí debatě. V pobaltských státech prý nikdo nediskutuje o původu hrozby ani o tom, zda rizika vůbec existují — podpora obrany je tam mezistranickým konsenzem. Nausėda sám prohlásil, že odmítání navyšovat obranné rozpočty podkopává důvěru v NATO.

Program SAFE: miliardy z Bruselu, ale s podmínkami

Paralelu k domácímu sporu tvoří evropský nástroj SAFE (Security Action for Europe), přijatý Radou EU v květnu 2025. Jedná se o fond ve výši 150 miliard eur v podobě zvýhodněných půjček členským státům na společné zbrojní nákupy. Česká republika má přislíbeno přes 2 miliardy eur — stejně jako Francie dostala schválení svých plánů čerpání ze SAFE ke konci února 2026.

Jenže napětí nepřichází jen zevnitř: polský prezident Karol Nawrocki vetoval účast Polska v mechanismu SAFE s odvoláním na obavy ze ztráty suverenity. Otázka, zda členské státy EU skutečně splní podmínky pro čerpání fondů, přesto když neplní základní cíl 2 % HDP, zůstává otevřená.

Metodický spor: co se vlastně počítá jako obrana?

Vládní představitelé argumentují, že pokud se k výdajům ministerstva obrany připočítají obranně relevantní položky z jiných ministerstev — například z resortu dopravy — hranice dvou procent bude splněna. Česká rozpočtová rada však vyjádřila pochybnosti: část takto započítávaných výdajů nemusí odpovídat metodice NATO. Výsledné hodnocení souladu se závazky proto přijde až zpětně.

Spor o obranné výdaje tak odráží hlubší štěpení v české i evropské politice — mezi realistickým pohledem na bezpečnostní hrozby a tlakem na udržení sociálního státu v době napjatých veřejných financí. A v době, kdy celá Evropa přehodnocuje svou bezpečnostní architekturu kvůli válce na Ukrajině i nestabilitě na Blízkém východě, česká neochota hradit obranný účet rezonuje daleko za hranicemi země.