Česká průměrná mzda přesáhla 50 000 Kč

Historická hranice překonána

Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice překonala v závěru roku 2025 symbolický milník — 50 000 korun. Analytici odhadují, že meziroční nominální růst mezd zůstal ve čtvrtém čtvrtletí na úrovni přibližně 7 procent, což odpovídá průměrné mzdě v rozmezí 50 500 až 51 000 korun. Oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) mají být zveřejněna v průběhu března 2026.

Poslední potvrzená statistika ČSÚ za třetí čtvrtletí 2025 uvádí průměrnou hrubou mzdu 48 295 korun, tedy o 7,1 procenta více než ve stejném období roku 2024. Po zohlednění inflace vzrostly mzdy reálně o 4,5 procenta. Analytici banky ING přitom připomínají, že již ve čtvrtém čtvrtletí 2024 dosáhl nominální mzdový růst 7,2 procenta, čímž překonal prognózy České národní banky.

Průměr versus medián: kdo skutečně vydělává?

Za statistickým průměrem se skrývá zásadní výhrada: přibližně dvě třetiny zaměstnanců vydělávají méně, než kolik průměr ukazuje. Reprezentativnější ukazatel — medián mezd — dosáhl ve třetím čtvrtletí 2025 hodnoty 42 901 korun, tedy o více než 5 000 korun méně než průměr. Rozdíl odráží výrazně nadprůměrné odměny ve financích, informačních technologiích a vrcholovém managementu, které celkový průměr zvedají nahoru.

Trh práce: rekordně nízká nezaměstnanost, ale s výhradami

Česká republika patří dlouhodobě k zemím Evropské unie s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Silná poptávka po kvalifikovaných pracovnících v deficitních oborech táhne mzdy vzhůru, jak poukazuje ekonom Pavel Peterka ze společnosti XTB. Přesto v lednu 2026 vzrostla registrovaná nezaměstnanost na 5,1 procenta — nejvyšší hodnotu od února 2017. Počet volných pracovních míst se výrazně snížil, což naznačuje opatrnější přístup zaměstnavatelů k novým nabídkám.

Analytici ING upozorňují, že průmyslové odvětví prochází propouštěním, přičemž část uvolněných pracovníků absorbuje stavebnictví a sektor služeb. Pokud by se česká průmyslová výroba zotavila — mimo jiné díky zvýšeným výdajům na obranu — mohl by se nedostatek pracovní síly znovu zostřit.

Sektorové rozdíly a výzvy pro rok 2026

Mzdový boom se do všech odvětví nepromítá rovnoměrně. Největší nárůsty v roce 2025 zaznamenaly profesní a vědecké činnosti (+11,4 procenta), kultura a zábava (+9,8 procenta) a stavebnictví (+9,5 procenta). Výrazně pomalejší růst evidují těžba (+3,9 procenta) a energetika (+3 procenta).

Pro rok 2026 analytici předpovídají zpomalení nominálního mzdového růstu na 5,5 až 6 procent. Reálný nárůst kupní síly by přesto měl dosáhnout 3,5 až 4 procent, protože inflace by se podle prognózy ČNB měla udržet kolem 1,6 procenta. Ohrožením zůstávají vnější šoky — zejména případné zdražení ropy a pohonných hmot v důsledku geopolitické nestability na Blízkém východě — a ochlazování poptávky z Německa, klíčového obchodního partnera Česka.

Co to znamená pro českou domácnost

Překonání hranice 50 000 korun je symbolicky důležité, avšak pro každodenní život rozhoduje vývoj reálné kupní síly. Pokud inflace zůstane nízká, české domácnosti si skutečně koupí více zboží a služeb než dříve. Klíčovou otázkou zůstává, zda globální turbulence dokáží přepsat příznivý výhled, jenž dnes ekonomové pro českou ekonomiku skládají.