Česko nabídlo Slovensku záchranné dodávky ropy přes Družbu

Havlíčkova nabídka: ropná solidarita v praxi

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v úterý 17. února sešel v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem a předložil mu konkrétní nabídku: Česko je připraveno zásobovat Slovensko ropou prostřednictvím vlastní větve ropovodu Družba. Jde o bezprecedentní krok, který demonstruje praktickou energetickou solidaritu mezi sousedy v době, kdy Slovensko čelí vážné ropné krizi.

Jak krize začala

Spouštěčem celé situace bylo rozhodnutí Ukrajiny zastavit dne 30. ledna 2026 tranzit ruské ropy přes ropovod Družba. Kyjev označil tento krok za politické rozhodnutí v kontextu probíhajícího konfliktu. Slovensko a Maďarsko, která jsou na ruské ropě stále závislá, se ocitla bez klíčového zásobovacího kanálu.

Slovenská vláda reagovala 18. února vyhlášením stavu ropné nouze, a to s platností do 30. září 2026. Rafinérie Slovnaft — jediná na Slovensku — požádala stát o záchrannou půjčku až 250 000 tun ropy ze strategických rezerv, která by zajistila provoz po dobu zhruba jednoho měsíce. Premiér Fico zároveň oznámil okamžité zastavení vývozu pohonných hmot na Ukrajinu.

Technická realita: malé objemy, velké investice

Havlíčkova nabídka má ale svá technická omezení. Česká větev ropovodu Družba, jejímž provozovatelem je státní podnik Mero, historicky přepravovala ropu opačným směrem — ze Slovenska do Česka. Přepólování toku pro záchranné dodávky je fyzicky možné, avšak stávající infrastruktura by umožnila pouze relativně malé, krizové objemy.

„Technická příprava a úpravy mohou trvat několik měsíců. Zároveň jsme připraveni dodávat krizové množství i v současném stavu," uvedl Havlíček. Generální ředitel Mera Jaroslav Pantůček avizoval, že konkrétní čísla o maximálních přepravních kapacitách budou k dispozici přibližně do týdne od jednání.

Pro větší objemy dodávek, které by Slovnaft skutečně potřeboval k plnohodnotnému provozu, by bylo nutné provést výraznou modernizaci potrubní infrastruktury. To je záležitost měsíců, nikoli dní.

Česko na ruské ropě nezávisí

Situace jasně ilustruje strategický rozdíl mezi oběma zeměmi. Česko investovalo do diverzifikace zásobování ropou a dnes je plně zásobováno ze Západu — prostřednictvím italského ropovodu TAL a na něj navázaného potrubí IKL. Na ruské ropě tak není závislé, a může proto z pozice síly nabízet pomoc sousedům.

Havlíček na jednání v Bratislavě zmínil i plány na zvýšení kapacity přepravy zemního plynu z Německa přes Česko na Slovensko, přičemž nezbytné investice do kompresorových stanic jsou plánované na roky 2026 a 2028.

Slovensko hledá alternativy

Bratislava mezitím pracuje na alternativních řešeních. Klíčovou záchrannou trasou je chorvatský ropovod Adria, přes který by mohla na Slovensko proudit ropa z přístavů na Jaderském moři. Přesměrování dodávek touto cestou je však logisticky náročné a podle odhadů potrvá 20 až 30 dní, než bude plně funkční. Zásoby na čerpacích stanicích jsou podle slovenské Komise pro ropnou bezpečnost NESO zatím dostatečné.

Geopolitický rozměr krize

Ropná krize dostává i silný politický náboj. Fico otevřeně obvinil ukrajinského prezidenta Zelenského z toho, že záměrně blokuje obnovení dodávek Družbou. Slovensko jako reakci zastavilo vývoz pohonných hmot na Ukrajinu — krok, který vytváří další napětí v již tak složitých vzájemných vztazích.

Česká nabídka pomoci v tomto kontextu představuje nejen praktický energetický nástroj, ale i diplomatický signál: středoevropské země dokážou v krizových situacích jednat koordinovaně a solidárně, bez ohledu na politické rozdíly svých vlád.