Dukovany 5 a 6: Česko žádá Brusel o souhlas s dvojblokem

Bezprecedentní krok: dva bloky najednou

Česká republika podnikla v oblasti energetiky historický krok. Vláda Andreje Babiše požádala Evropskou komisi o souhlas s financováním dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany — a to souběžně. Zatímco pátý blok (Dukovany 5) již Komise předběžně schválila v dubnu 2024, notifikace pro šestý blok posunula projekt do zcela nové dimenze. Celková hodnota zakázky dosahuje 407 miliard korun.

Dne 22. prosince 2025 Evropská komise oznámila zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Cílem je ověřit, zda navrhovaná česká veřejná podpora splňuje pravidla EU pro hospodářskou soutěž. Řízení může trvat až osmnáct měsíců, rozhodnutí se tedy očekává nejdříve v polovině roku 2027.

Korejci za volantem největšího projektu v dějinách ČR

Výstavbu obou bloků zajistí jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která zvítězila v tendru a smlouvu podepsala 4. června 2025 — poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření podané francouzskou konkurencí EDF. KHNP provozuje 24 reaktorů v Jižní Koreji a pokrývá přes 31 % tamní spotřeby elektřiny.

Nové bloky budou typu APR1000 s výkonem 1 200 MW každý. Spolu se stávajícími čtyřmi bloky (celkem 2 040 MW) tak výkon elektrárny přesáhne 4 400 MW — více než dvojnásobek současné kapacity. Stavba má začít v roce 2029, první reaktor by měl zahájit zkušební provoz v roce 2036, druhý v roce 2037.

Jak stát projekt zaplatí

Česká podpora se skládá ze tří opatření. Klíčovým nástrojem je nízkoúročený státní úvěr odhadovaný na 23 až 30 miliard eur, který pokryje stavební náklady. Dále jde o čtyřicetiletou smlouvu o rozdílu cen zajišťující stabilní příjmy pro provozovatele, a konečně o ochranný mechanismus chránící investora před případnými negativními legislativními změnami.

Projekt realizuje společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je z 80 % ve vlastnictví českého státu a z 20 % patří skupině ČEZ. Na státní rozpočet roku 2026 jsou vyčleněny přípravné výdaje ve výši 18,3 miliardy korun. Česká průmyslová odvětví mají získat až 60 % subdodávek, projekt zahrnuje rovněž rozsáhlou modernizaci dopravní infrastruktury na Moravě.

Energetická bezpečnost jako hlavní argument

Vláda Andreje Babiše prezentuje jadernou expanzi jako páteřní prvek energetické bezpečnosti. Česko současně uzavírá uhelné elektrárny a snaží se zbavit závislosti na ruském zemním plynu. Nové reaktory mají zajistit stabilní a bezemisní výrobu elektřiny pro domácnosti i průmysl v době, kdy obnovitelné zdroje samy o sobě nestačí pokrýt základní zatížení sítě.

Komise sice uznává strategický význam projektu, ale vznáší pochybnosti ohledně nastavení rizik a motivačních mechanismů pro efektivní chování příjemce podpory. Ministr průmyslu označil zahájení šetření za „standardní krok", k němuž dochází u všech plánovaných jaderných projektů v EU, a zdůraznil, že projekt není ohrožen.

Pokud Komise podporu schválí, Česká republika se zařadí mezi první státy EU, které budují více jaderných bloků paralelně — a vydá se na cestu k energetické soběstačnosti, jejíž výsledky pocítí příští generace.