Duslo Šaľa omezuje výrobu amoniaku kvůli rekordním cenám plynu

Společnost Duslo Šaľa, největší slovenský výrobce průmyslových hnojiv a chemikálií, snížila výrobu amoniaku na technické minimum. Příčinou jsou rekordně vysoké ceny zemního plynu, které raketově vzrostly v důsledku blokády Hormuzského průlivu a válečného konfliktu na Blízkém východě. Situace přichází v nejnevhodnější možný čas – těsně před jarní sezónou hnojení.

Ceny plynu vzrostly na rekordní úrovně

Evropský benchmark cen zemního plynu vzrostl od konce minulého roku o více než 70 procent. Zatímco na přelomu roku stála megawatthodina plynu méně než 30 eur, v současnosti přesahuje 50 eur. Analytici z HSBC odhadují, že evropské ceny plynu budou v roce 2026 v průměru o 40 procent vyšší, než se původně předpokládalo. Kdyby blokování Hormuzského průlivu trvalo více než dva měsíce, mohly by ceny vystřelit na více než 100 eur za megawatthodinu.

Evropa vstoupila do letošního roku s výrazně nižšími zásobami plynu: zásoby na konci února dosahovaly jen 46 miliard krychlových metrů, v porovnání s 60 miliardami v roce 2025 a 77 miliardami v roce 2024 – tedy zhruba o 15 procentních bodů pod pětiletým průměrem. Přes Hormuzský průliv přitom prochází asi 20 procent světové produkce zkapalněného zemního plynu (LNG).

Výroba amoniaku ztratila ekonomický smysl

Duslo Šaľa má kapacitu na výrobu 1 600 tun amoniaku denně. Společnost ji však snížila na technické minimum, jelikož zemní plyn tvoří největší část variabilních nákladů a při aktuálních cenách je výroba ekonomicky neudržitelná. Mluvčí Silvia Karásiková upozornila, že země Blízkého východu patří k důležitým světovým výrobcům hnojiv, a proto je třeba očekávat další růst jejich cen na globálních trzích. Na zaměstnance v Šale omezení výroby zatím přímý dopad nemá – výroba hnojiv ze skladových zásob amoniaku pokračuje.

Podobnou situaci zažívá i polská Grupa Azoty, jeden z největších evropských výrobců hnojiv, který dočasně zastavil přijímání nových objednávek. Krize tak zasáhla několik klíčových hráčů současně.

Zemědělci hledí na podzim se znepokojením

Slovenské zemědělské podniky zvládnou jarní zásobování z existujících zásob, ale s obavami hledí na podzimní měsíce. Správce hospodářství Pavol Findura upozornil, že bez dostupných a cenově přijatelných hnojiv je rentabilita zemědělské výroby „těžko realisticky představitelná". Místopředseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Emil Macho varoval, že pokud konflikt přetrvá a ceny plynu zůstanou vysoké, nejvýrazněji pocítí důsledky úrody roku 2027. Pod tlak by se ocitla i výroba pohonných hmot a prostředků AdBlue.

Brusel jedná, Bratislava mlčí

Evropská komise v březnu 2026 zveřejnila plány na snížení energetické zátěže pro energeticky náročná odvětví. Průmyslové elektrické a plynové tarify, síťové poplatky i náklady na emisní kvóty jsou v EU dva až čtyřikrát vyšší než v USA. Rozšíření kompenzací pro chemický průmysl – včetně zvýšení maximální míry náhrady nepřímých nákladů systému ETS ze 75 na 80 procent – bylo jednou z témat summitu Evropské rady 19. – 20. března 2026.

Slovenská vláda zatím nepředstavila konkrétní kompenzační opatření pro domácí průmysl. Průmyslové asociace vyzývají k nouzové intervenci podobné té z let 2021–2022, kdy vysoké ceny plynu uzavřely až 70 procent evropských výrobních kapacit dusíkatých hnojiv. Pokud se situace nevyřeší před hlavní sezónou, Slovensko by mohlo čelit zdražování potravin, výraznému tlaku na zemědělce a čím dál naléhavějším otázkám o energetické odolnosti země.