EU obchází Fica: Kyjev dostane €30 mld. bilaterálně

Plán B: třicet miliard bez Bratislavy a Budapešti

Evropská unie si nenechá zhatit financování Kyjeva vetem dvou členských států. Podle informací deníku Politico, odvolávajícího se na diplomatické zdroje, se severské a pobaltské země dohodly na bilaterálních půjčkách pro Ukrajinu v celkové výši 30 miliard eur. Protože půjde o přímé dohody mezi jednotlivými státy a Kyjevem — nikoli o společný nástroj EU — tyto transakce nevyžadují souhlas všech dvaceti sedmi členů unie.

Záměr je pragmatický: udržet Ukrajinu finančně nad vodou alespoň během prvního pololetí 2026, dokud probíhá diplomatické úsilí o odblokování původního balíku. Suma třicet miliard eur je podstatně nižší než původních devadesát miliard eur, na kterých se lídři EU dohodli ještě v prosinci minulého roku, nicméně pro krátkodobou stabilizaci ukrajinské ekonomiky postačí.

Kořen sporu: ropovod Družba

Přímé pozadí blokování tvoří spor o ropovod Družba. Ten přestal přepravovat ruskou ropu přes Ukrajinu do Slovenska a Maďarska od konce ledna 2026, kdy byl poškozen ruským dronovým útokem u uzlu Brody. Kyjev tvrdí, že oprava si vyžaduje příměří — práce v aktivní bojové zóně by mohly trvat až šest týdnů. Bratislava a Budapešť naopak obviňují prezidenta Zelenského z politického vydírání a žádají přístup inspektorů k poškozené infrastruktuře.

Premiér Robert Fico reagoval razantně: Slovensko přerušilo dodávky nouzové elektřiny Ukrajině a pohrozilo vetem půjčky EU. Maďarský premiér Viktor Orbán ohlásil blokádu ještě 20. února. Situaci zkomplikovala i akce ukrajinské zpravodajské služby — drony v noci z 22. na 23. února zasáhly ruskou čerpací stanici v Tatarské republice, více než tisíc kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Co z toho plyne pro Slovensko?

Veto formálně platí — to představuje částečný diplomatický úspěch pro Fica. V praxi však Kyjev financování dostane. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jasně vzkázala, že peníze se na Ukrajinu dostanou „tak či onak". Tento vývoj oslabuje vyjednávací pozici Bratislavy v následujících jednáních: pokud EU ví, jak dosáhnout cíle i bez slovenského souhlasu, páky tlaku Fica se postupně zmenšují.

Kromě seversko-pobaltského plánu avizovalo Nizozemsko přímou bilaterální pomoc ve výši 3,5 miliardy eur ročně až do roku 2029. Mezinárodní měnový fond schválil Kyjevu úvěr 8,1 miliardy dolarů. Financování Ukrajiny tak probíhá po více vzájemně nezávislých kanálech, což dělá jakékoli individuální veto čím dál méně účinným nástrojem nátlaku.

Summit EU: poslední šance na dohodu

Lídři Evropské unie se 19. března setkají na summitu Evropské rady v Bruselu. Na programu bude i pokus přesvědčit Fica a Orbána, aby ustoupili a schválili původní devadesátimiliardový balíček. Pokud jednání selžou, bilaterální mechanismus je připraven spustit se okamžitě. EU tím vysílá jasný signál: solidarita s Kyjevem se prosadí — s vetujícími zeměmi nebo bez nich. Pro Slovensko to znamená čím dál těžší hledání rovnováhy mezi zájmy energetické bezpečnosti a vztahy s evropskými partnery.