Historický útok: Chámeneí zabit při americko-izraelském úderu na Írán

Úder: Největší letecká operace v historii Izraele

Blízký východ se propadl do nejhlubší krize za poslední desetiletí poté, co Spojené státy a Izrael v sobotu brzy ráno zahájily masivní koordinovaný vojenský útok na Írán, při kterém byl zabit nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chámeneí. To spustilo vlnu odvetných úderů, které přivedly region na pokraj totální války.

V operaci, kterou Izrael kódově označil "Řvoucí lev" a Pentagon "Operace Epická zuřivost", zasáhlo přibližně 200 izraelských stíhaček kolem 500 cílů v západním a centrálním Íránu – což je největší bojová mise v izraelské vojenské historii. Mezi cíle patřily systémy protivzdušné obrany, odpalovací zařízení balistických raket, jaderná zařízení a velitelská stanoviště v Teheránu, Isfahánu, Qomu, Karadži a Kermánšáhu.

Chámeneí mrtev, vysocí představitelé zlikvidováni

Mezi zabitými byl i samotný Chámeneí (86), íránský nejvyšší vůdce od roku 1989. Prezident Donald Trump potvrdil jeho smrt prostřednictvím sítě Truth Social, zatímco íránská státní televize to následně potvrdila a vyhlásila 40 dní národního smutku. Podle Al Jazeera a izraelských bezpečnostních představitelů byl Chámeneí zabit při leteckém útoku na jeho komplex v Teheránu.

Při útocích byli zlikvidováni také íránský ministr obrany, velitel Islámských revolučních gard, tajemník íránské Rady národní bezpečnosti a členové Chámeneího nejbližší rodiny. Tato likvidace představuje bezprecedentní eskalaci – nejvýznamnější zásah proti vedení od likvidace generála Kásima Sulejmáního v roce 2020.

Oběti a kontroverze

Íránský Červený půlměsíc ohlásil nejméně 200 mrtvých a více než 700 zraněných ve 24 provinciích. Mezi nejničivější incidenty patřil útok na dívčí základní školu v jižním Íránu, při kterém zahynulo nejméně 85 dětí a další se obávají, že jsou pohřbeny pod troskami – událost, která vyvolala okamžité mezinárodní odsouzení a výzvy k vyšetřování válečných zločinů, jak uvádí NPR.

Írán odpovídá útoky přes Záliv

Teherán reagoval rychle a vypustil desítky balistických raket a dronů na americké vojenské instalace a izraelské cíle v regionu. Poprvé Írán současně zaměřil všechny americké vojenské základny v Perském zálivu. Přímým útokem bylo zasaženo velitelství 5. loďstva amerického námořnictva v Bahrajnu. Balistické rakety zasáhly kuvajtskou leteckou základnu Ali al-Salem, ačkoli kuvajtská protivzdušná obrana střely zachytila. Íránské IRGC potvrdily druhou vlnu úderů pomocí hypersonických raket Fattah. Jordánsko ohlásilo zachycení 49 blížících se střel, jak uvádí France 24.

Vzdušný prostor nad Katarem, Kuvajtem, Bahrajnem, SAE a několika dalšími zeměmi byl uzavřen, což narušilo mezinárodní leteckou dopravu v širším regionu.

Hormuz: Hrozba pro globální energetiku

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu, kterým denně proplouvá přibližně 20 % světové ropy. Lodě v Zálivu obdržely rádiové vysílání, zřejmě od íránského námořnictva, zakazující tranzit touto vodní cestou. Britská agentura Maritime Trade Operations potvrdila, že plavidla obdržela oznámení o uzavření.

Trhy čelí vážnému narušení, pokud blokáda vydrží. Analytici JP Morgan varovali, že cena ropy by mohla vystřelit na 120–130 dolarů za barel, oproti zhruba 73 dolarům před konfliktem. Ekonomové varují, že dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by mohlo uvrhnout globální ekonomiku do recese, jak uvádí Bloomberg.

Mezinárodní reakce

Rada bezpečnosti OSN svolala mimořádné zasedání, na kterém generální tajemník António Guterres varoval před „vážnou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Trumpovo veřejné prohlášení, v němž vyzval íránské občany, aby „převzali vládu“, signalizovalo, že cíle Washingtonu sahají až k výměně režimu v Teheránu – což znepokojilo americké spojence i neutrální mocnosti. Vzhledem k tomu, že Írán slibuje pokračující odvetu a americké síly jsou pod palbou v celém Zálivu, stojí region na pokraji propasti, která by mohla přetvořit geopolitický řád na celou generaci.