Konec uhlí i ruského plynu: Česko před energetickým zlomem

Sev.en vypíná tři elektrárny: konec hnědého uhlí se blíží

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače oznámila ukončení provozu uhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny v Kladně — nejpozději do března 2027. Důvod je jednoznačný: hluboká ekonomická ztrátovost. Sev.en Česká energie vykázala v loňském roce čistou ztrátu 2,1 miliardy korun; o rok dříve byla ztráta téměř třikrát vyšší. Rostoucí ceny emisních povolenek, propad velkoobchodních cen elektřiny i nástup obnovitelných zdrojů provoz na hnědém uhlí doslova udusily.

Ve třech závodech v současnosti pracuje na 800 lidí, přičemž v dodavatelském řetězci závisí na těchto elektrárnách přibližně dvakrát tolik pracovních míst. Uzavření bude mít výrazné regionální dopady — zejména ve středočeském a ústeckém kraji.

Experti z oboru nicméně uklidňují: odstavení těchto zdrojů by nemělo bezprostředně ohrozit spolehlivost zásobování elektřinou. Česká republika v posledních letech výrazně posílila přeshraniční přenosové kapacity a rozvíjí obnovitelné zdroje energie. Přesto analytici upozorňují, že v roce 2027 se Česko stane čistým dovozcem elektřiny — poprvé v moderní historii.

Pavel: k ruskému plynu se nevracíme

Prezident Petr Pavel opakovaně zdůraznil, že Česká republika se za žádných okolností nehodlá vrátit k nákupu ruských energetických surovin. Tento postoj zapadá do širšího evropského rámce: Rada EU v lednu 2026 schválila nařízení o postupném zákazu dovozu ruského plynu a LNG, které vstoupilo v platnost od března 2026.

Spotový ruský LNG čelí zákazu okamžitě, zatímco dlouhodobé smlouvy na ropovodní plyn mohou platit až do 30. září 2027. Pro Česko, které formálně ruský plyn nedováželo, jde spíše o geopolitický signál než o přímé obchodní omezení. Realita je však složitější: v roce 2025 tvořil ruský plyn stále odhadem 13 % evropských dovozů, přičemž část proudila do střední Evropy přes obchodní zprostředkovatele.

Dvojí výzva a otázka náhrady

Česko tak stojí před bezprecedentní situací: zároveň opouští domácí uhlí i ruský zemní plyn jako záložní zdroj. Alternativou má být LNG z norských polí, Perského zálivu nebo USA. ČEZ i Ministerstvo průmyslu zajistily kapacity na LNG terminálech v nizozemském Eemshavenu a německém Stade — ten však bude plně operativní teprve ve třetím čtvrtletí 2027.

Bezpečnostní polštář tedy existuje, avšak globální trh s LNG je nestálý. Jakékoliv výpadky — ať katarské dodávky, nebo napětí v blízkovýchodních vodách — se okamžitě promítají do velkoobchodních cen plynu po celé Evropě.

Jaderná energie jako strategická kotva

Vláda Andreje Babiše představila jadernou energii jako klíčový pilíř stabilizace českého energetického mixu. Kontrakt na výstavbu dvou nových bloků v Dukovanech se společností KHNP byl podepsán v roce 2025 za 407 miliard korun. Nové bloky by měly být spuštěny v letech 2036 a 2037 — to je ale ještě vzdálená budoucnost.

Mezitím bude muset Česko zvládnout přechodné období, v němž odchází od fosilních paliv rychleji, než alternativy dozrají. Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů, rozvoj akumulace energie a efektivní správa přeshraničních přenosů budou klíčem k tomu, aby energetický přechod nepřinesl výpadky ani cenové šoky pro domácnosti a průmysl.