Kuba: Deset dní protestů otřásá režimem

Ostrov ve varu

Kuba se v pondělí 16. března 2026 probudila do desátého dne rozsáhlých protestů, nejintenzivnějších od historického povstání 11. července 2021. V několika čtvrtích Havany – Nuevo Vedado, Lawton, Diez de Octubre – občané opět bušili do hrnců, stavěli barikády a zapalovali odpadky v ulicích, znechuceni výpadky proudu, které trvají až 19 hodin denně, a nedostatkem potravin, který dosáhl zoufalé úrovně, jak informovaly Al Jazeera a NPR.

Energetický kolaps

Bezprostředním spouštěčem je bezprecedentní elektrická katastrofa. Kubánská národní síť vykazuje deficit 1 930 megawattů, což ponechává 61 % ostrova bez dodávek elektřiny během noci. V pondělí systém utrpěl úplné odpojení, třetí velký výpadek za čtyři měsíce, uvádí CNN. Úřadům se podařilo obnovit elektřinu pouze pro 5 % havanských zákazníků – asi 42 000 domácností – a pro několik nemocnic, s varováním, že obvody mohou znovu selhat.

Energetická krize má strukturální kořeny: zastaralá infrastruktura, nedostatek náhradních dílů a především přerušení dodávek venezuelské ropy. Sám Díaz-Canel přiznal, že Kuba neobdržela dodávky ropy po dobu tří měsíců, což zhoršuje závislost na tepelných elektrárnách na hranici životnosti.

Protesty, které pálí stranické budovy

Nejnásilnější incident se odehrál v Morónu, v provincii Ciego de Ávila, kde stovky demonstrantů – většinou mladých lidí – zaútočily a zapálily městské sídlo Komunistické strany, vynesly archivy, počítače a nábytek na ulici a zapálily je. Policie zahájila palbu proti protestujícím, zranila nejméně jednu osobu a zatkla pět občanů, uvádí CNN en Español. Prezident Díaz-Canel uznal „sociální nevoli“, ale varoval, že „pro vandalismus a násilí nebude žádná beztrestnost“.

Diplomatický obrat: Washington a Vatikán

Tváří v tvář narůstajícímu tlaku režim provedl dvojí otevírací manévr. Na jedné straně Díaz-Canel veřejně potvrdil, že kubánští úředníci vedou rozhovory se zástupci Trumpovy administrativy s cílem identifikovat cesty k porozumění a snížit bilaterální konfrontaci. Na druhé straně oznámil propuštění 51 politických vězňů, což bylo prezentováno jako gesto dobré vůle po jednání zprostředkovaném Vatikánem, uvádí CNN en Español a Infobae.

Amnesty International však odsoudila používání vězňů „jako žetonů ve hře politiky“ a požadovala okamžité a bezpodmínečné propuštění všech zadržených z politických důvodů.

Pohled Španělska a diaspory

Španělsko sleduje vývoj krize se zvláštní pozorností. S více než 160 000 registrovanými kubánskými obyvateli podle INE – a mnohem větší komunitou v neregulérní situaci – je iberská země hlavním evropským cílem kubánské diaspory. V Madridu vyjádřily koncentrace před Puerta del Sol solidaritu s demonstranty na ostrově. Organizace exulantů varují, že zostření represe by mohlo vyvolat nové migrační vlny do Evropy, v kontextu, kdy od roku 2021 opustilo zemi více než milion Kubánců, čímž se efektivní populace ostrova snížila na 8,6 až 8,8 milionu lidí.

Bod zlomu?

Analytici konzultovaní několika mezinárodními médii se shodují, že kombinace trvalých protestů, energetického kolapsu a bezprecedentního diplomatického otevření staví Kubu před rozhodující okamžik. Otázka, která visí nad Havanou – a nad ministerstvy zahraničí v Madridu, Washingtonu a Vatikánu – je, zda má režim reálný prostor pro reformy, nebo zda tlak ulice nakonec překoná jeho schopnost kontroly.