Sněmovna schválila rozpočet: obrana pod 2 % HDP navzdory NATO

Čtvrtý největší schodek v historii

Poslanecká sněmovna schválila ve středu 11. března 2026 státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun — čtvrtým největším deficitem v dějinách České republiky. Pro návrh hlasovalo 103 poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, proti bylo 88 opozičních zákonodárců. Celkové příjmy státu mají letos dosáhnout téměř 2 118 miliard korun, výdaje pak přes 2 428 miliard korun.

Schválení rozpočtu ukončilo několikatýdenní provizórium a přineslo i jasnou zprávu v otázce, která dominovala celé debatě: Česko v roce 2026 nedosáhne na dvouprocentní cíl NATO ve výdajích na obranu.

Obrana zmražena na 1,73 % HDP

Ministerstvo obrany obdrží letos 154,8 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,73 % hrubého domácího produktu. Vládní koalice při sestavování rozpočtu osekala původně plánované výdaje na resort obrany o více než 21 miliard korun. Opoziční návrhy na navrácení těchto prostředků armádě sněmovna odmítla.

Aliance NATO přitom od členských zemí požaduje minimálně 2 % HDP na obranu. Na loňském summitu v Haagu navíc spojenci pod tlakem Trumpovy administrativy přijali ambicióznější cíl — 3,5 % HDP na klíčové obranné potřeby a dalších 1,5 % na bezpečnostní výdaje, a to do roku 2035. Washington dlouhodobě hovoří dokonce o cíli ve výši 5 % HDP.

Washington bijí na poplach

Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick neskrýval zklamání. Na bezpečnostní konferenci v Praze prohlásil: „Pokud Česko nesplní své závazky, dopad to má na celou alianci." Varoval také, že se schváleným rozpočtem by se Česká republika zařadila mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu v celém NATO a vykazovala by negativní trend ve srovnání s ostatními spojenci.

Agentura Bloomberg informovala o přímém nátlaku ze strany USA ještě před hlasováním ve sněmovně. Podobné varování zaznělo i prostřednictvím dalších spojeneckých kanálů. Prezident Petr Pavel, sám bývalý vojenský velitel, opakovaně vyzývá vládu k plnění dvouprocentního závazku a označil schválený rozpočet za krok špatným směrem.

Babiš: Zdraví občanů je priorita

Premiér Andrej Babiš odmítl kritiku s tím, že výdaje na obranu jsou za současné situace „maximem možného". Zdůraznil, že jeho vláda zdědila po předchůdcích hluboký deficit a musí financovat zejména zdravotnictví. „Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho," řekl Babiš.

Premiér zároveň odmítl, že by Česko nastupovalo cestu k cíli 3,5 % HDP, který byl dohodnut na summitu v Haagu. Vláda podle něj plánuje výdaje na obranu postupně navyšovat, avšak v tempu, jež odpovídá možnostem státního rozpočtu.

Česko mezi nejslabšími přispěvateli NATO

Schválený rozpočet řadí Českou republiku k nejnižším přispěvatelům aliance v poměru k HDP. Zatímco řada středoevropských zemí — včetně Polska, které vydává přes 4 % HDP — obranné výdaje výrazně navyšuje, Praha jde opačným směrem. Analytici varují, že tento postoj může oslabit pozici Česka při vyjednáváních uvnitř NATO i v bilaterálních vztazích s Washingtonem, jejichž chladnutí by mohlo mít dlouhodobé bezpečnostní důsledky.

Debata o obraně se tak z parlamentních lavic přesouvá na půdu transatlantické diplomacie — a výsledek nebude znám dříve, než Babiš opět usedne ke stolu s prezidentem Trumpem nebo veliteli NATO.