Volby do Spolkového sněmu 2025: CDU vítězí, AfD na rekordních hodnotách
CDU/CSU vyhrála volby do Spolkového sněmu 23. února 2025 s 28,5 procenty hlasů; AfD zdvojnásobila svůj výsledek na 20,8 procent a stala se druhou nejsilnější stranou. Friedrich Merz byl v květnu 2025 zvolen spolkovým kancléřem a vede velkou koalici s SPD.
Historický volební večer
S volební účastí 82,5 procenta – nejvyšší hodnotou za poslední desetiletí – zažilo Německo 23. února 2025 volby do Spolkového sněmu s dalekosáhlými důsledky. CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze dosáhla s 28,5 procenty druhých hlasů jasného vítězství. Skutečným překvapením večera byl ale výsledek Alternativy pro Německo: AfD téměř zdvojnásobila svůj výsledek z roku 2021 a skončila s 20,8 procenty na druhém místě – historický rekordní výsledek pro stranu na spolkové úrovni.
AfD se stala druhou nejsilnější stranou
Se 152 mandáty v nově zvoleném Spolkovém sněmu se AfD poprvé stala druhou nejsilnější frakcí. Zvláště na východě země strana slavila triumfy: V Durynsku získala 38,6 procent druhých hlasů, v Sasku 37,3 procent a v Sasku-Anhaltsku 37,1 procent. Výsledek je považován za výraz hluboké nespokojenosti širokých vrstev obyvatelstva s politikou předchozí semaforové koalice – a staví ostatní strany před otázku, jak se vypořádat s posíleným pravicovým táborem.
SPD na historickém minimu
SPD musela strávit nejbolestivější propad: S pouhými 16,4 procenty ztratila strana více než devět procentních bodů oproti svému výsledku z roku 2021 (25,7 procent). Sociální demokraté budou v budoucnu zastupovat pouze 120 poslanců v 630členném Spolkovém sněmu. Svaz 90/Zelení získali 11,6 procent, Levice překvapila silným výsledkem 8,8 procent.
Velká koalice s jasnou většinou
Ještě v průběhu volební noci Friedrich Merz oznámil, že usiluje o koalici s SPD. Takzvaná Velká koalice má 328 mandátů, a disponuje tak solidní většinou ve Spolkovém sněmu. Po týdnech jednání podepsali předsedové stran 5. května 2025 144stránkovou koaliční smlouvu s názvem „Odpovědnost za Německo".
Volba kancléře 6. května však proběhla komplikovaně: V prvním kole Merz s 310 hlasy těsně minul potřebnou většinu 316 hlasů. Až ve druhém kole získal 325 hlasů a byl tak zvolen desátým spolkovým kancléřem Spolkové republiky. Lars Klingbeil (SPD) přebírá úřad vicekancléře a ministra financí, Johan Wadephul (CDU) se stává ministrem zahraničí.
Posílit Evropu – krok za krokem nezávislejší na USA
Merz od začátku jasně deklaroval, že jeho ústředním zahraničněpolitickým cílem je posílení Evropy. „Nesmíme dopustit, aby USA a Čína samy určovaly technologickou budoucnost – pro naši prosperitu, pro naši bezpečnost a v konečném důsledku i pro naši svobodu," prohlásil kancléř. Koaliční smlouva sází na posílenou evropskou obrannou spolupráci a vyšší výdaje na obranu. Zároveň se nová spolková vláda hlásí k Pařížské klimatické dohodě a ke klimatické neutralitě Německa do roku 2045.
Dalekosáhlé důsledky pro Evropu
Výsledek voleb by měl trvale ovlivnit evropskou bezpečnostní a hospodářskou politiku. Akceschopné Německo pod vedením Merze je považováno za důležitou kotvu stability pro EU – právě s ohledem na pokračující ruskou útočnou válku proti Ukrajině a nevypočitatelnou zahraniční politiku USA. Historický výsledek AfD však vyvolává otázky ohledně soudržnosti společnosti: Více než každý pátý volič hlasoval pro stranu, kterou Úřad pro ochranu ústavy klasifikoval jako „prokazatelně pravicově extremistickou". Jak se nová spolková vláda s tímto mandátem voličů vypořádá, bude jednou z klíčových výzev nadcházejících let.