Atomový deštník pro Evropu: Macronův projev a Merzovy plány

Historický projev ze základny atomových ponorek

Francouzský prezident Emmanuel Macron přednese 2. března 2026 z poloostrova Île Longue v Bretani, domovského přístavu čtyř francouzských atomových ponorek, netrpělivě očekávaný projev o jaderném odstrašení. Elysejský palác označil vystoupení za „důležitý moment jeho funkčního období“ s „nepochybně významným vývojem“. Macron chce objasnit, jak by francouzská jaderná strategie mohla nabýt evropského rozměru – aniž by nahradila roli USA v NATO.

Merz potvrzuje důvěrné rozhovory

Rozhodující podnět dal kancléř Friedrich Merz na Mnichovské bezpečnostní konferenci 13. února. „Zahájil jsem s francouzským prezidentem první rozhovory o evropském jaderném odstrašení,“ prohlásil Merz veřejně. Zdůraznil, že Německo nebude vyvíjet vlastní jaderné zbraně – Smlouva dva plus čtyři z roku 1990 to zakazuje –, má však zájem na začlenění francouzských a britských jaderných zbraní do společného evropského ochranného deštníku.

Macron učinil podobnou nabídku již v roce 2020, během Trumpova prvního funkčního období. Tehdy nabídku ignorovala jak kancléřka Angela Merkelová, tak její nástupce Olaf Scholz. S Merzem nyní Macron poprvé nachází německého premiéra, který je otevřený této debatě.

Trump jako katalyzátor: Pochybnosti o pomoci NATO

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal v evropských metropolích značné pochybnosti o spolehlivosti článku 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné pomoci. Merz po spolkových volbách varoval, že Německo se musí připravit na to, že Washington své přísliby pomoci „již nebude uplatňovat bezvýhradně“. V kombinaci s pokračující ruskou útočnou válkou proti Ukrajině roste touha po samostatnější evropské obranné architektuře.

Francie jako jediná jaderná mocnost EU disponuje přibližně 290 jadernými hlavicemi, Velká Británie vlastní 225. Paříž naposledy prohloubila svou jadernou spolupráci s Londýnem prostřednictvím takzvané Northwoodské deklarace, která zřizuje společnou jadernou řídicí skupinu. Podle Euronews Macron zdůrazní, že francouzská nabídka má americké odstrašení doplňovat – nikoli nahrazovat.

Rozdílné reakce v Berlíně

Uvnitř německé koalice panuje nesoulad. Ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU) nabádal ke zdrženlivosti: „Upřímně řečeno, na světě je dost jaderných zbraní.“ Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) považuje debatu za „špatný signál“ a pochybuje, že by Evropa mohla v průběhu pěti až deseti let vybudovat samostatnou jadernou kapacitu. Šéf SPD Lars Klingbeil podporuje rozhovory s Francií, ale výslovně vylučuje německé jaderné zbraně. Šéf poslaneckého klubu CDU/CSU Jens Spahn vyjádřil pochybnosti, zda lze budoucím premiérům v Paříži nebo Londýně bezpodmínečně důvěřovat.

Výhled: Nová bezpečnostní architektura?

Zda Macronův projev z 2. března představuje konkrétní smlouvu, prohlášení o záměru nebo nejprve politické signály, se teprve ukáže. Jisté je: Dlouhá léta tabuizovaná debata o evropském jaderném odstrašení se v důsledku Trumpova návratu a války na Ukrajině proměnila v geopolitickou naléhavost. Pro Německo jako největší nejadernou mocnost EU se tak otevírají zcela nové strategické a právní otázky – s potenciálními důsledky i pro Rakousko a Švýcarsko, které jako neutrální státy vývoj pozorně sledují.