Česko roste, ale 40 % domácností nedosáhne na základní výdaje

Ekonomický paradox: rostoucí mzdy, rostoucí starosti

Česká ekonomika vykazuje zdravá čísla. Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2025 o 2,5 procenta, reálné mzdy mají v roce 2026 růst tempem 2,7 procenta — jedním z nejrychlejších v celé Evropské unii. Přesto nový průzkum přináší znepokojivý obraz: čtyřicet procent českých domácností má potíže s pokrytím základních měsíčních výdajů. Tento paradox se stává klíčovým tématem předvolební debaty.

Komu se žije nejtěžší?

Nejhůře jsou na tom samoživitelé a senioři žijící samostatně. Podle dat PAQ Research a Českého rozhlasu žijí samostatně bydlící senioři pod evropskou hranicí příjmové chudoby až z 62 procent — unijní průměr přitom činí 28 procent. U samoživitelů se podíl domácností v chudobě pohybuje okolo 36 až 43 procent. Přibližně čtvrtina všech českých domácností si může dovolit nakupovat jen základní potraviny.

Hlavními příčinami jsou rostoucí náklady na bydlení a energie. Náklady na bydlení vzrostly meziročně o 6,7 procenta, přičemž domácnosti v nájemních bytech vydávají na bydlení průměrně třetinu svých příjmů. U nejzranitelnějších skupin může podíl výdajů na bydlení přesáhnout 40 procent celkového příjmu. Paradoxně přitom jen šest procent oprávněných domácností čerpá příspěvek na bydlení, ačkoliv na něj dosáhne třetina všech domácností.

Zdravá ekonomika, nevyrovnaný prospěch

Česká republika se řadí mezi nejzdravější ekonomiky Evropské unie — v nedávném hodnocení obsadila přibližně osmé místo z sedmadvaceti členských zemí. Ministerstvo financí předpokládá ekonomický růst kolem 2,2 procenta v roce 2026. Reálné mzdy mají vzrůst o 2,7 procenta; vyšší tempo v celé EU plánuje pouze Maďarsko.

Přesto plody tohoto růstu nedopadají rovnoměrně. Majetková propast se prohlubuje: zatímco část společnosti si polepšuje, zranitelné skupiny — nájemníci, rodiny s jedním rodičem, ale i část střední třídy — zůstávají za vývojem pozadu. Ekonomové varují, že reálné mzdy dosud nevyrovnaly ztráty způsobené inflační vlnou z let 2021 až 2023.

Pavel: Cesta jako Maďarsko vede do slepé uličky

Na pozadí těchto sociálních tenzí vystoupil prezident Petr Pavel s varováním geopolitického rázu. V debatě o zahraničně-politické orientaci Česka zdůraznil, že země stojí před zásadní volbou: buď zůstane aktivním a spolehlivým partnerem v rámci Evropské unie, nebo sklouví do mezinárodní izolace. Jako odstrašující příklady uvedl Maďarsko a Slovensko, jejichž odklon od proevropské politiky vedl ke ztrátě vlivu i diplomatického kapitálu v Bruselu.

Na summitu Visegrádské skupiny v Maďarsku Pavel vyzval k aktivnímu zapojení do unijního dění a varoval před krajními postoji na obou stranách. „Máme vůli přicházet s konstruktivními návrhy, jak tyto problémy řešit třeba efektivněji," řekl tehdy prezident. Experti zároveň upozorňují, že Česko si nemůže dovolit být řazeno do stejné kategorie jako Budapešť a Bratislava — riziko ztráty vlivu při unijních jednáních je reálné.

Sociální rozdíly jako předvolební téma

Propojení ekonomické nerovnosti s otázkou zahraničně-politické orientace vykresluje složité pole, na němž se bude odehrávat česká politická debata v nadcházejících měsících. Frustrace domácností bojujících s výdaji na bydlení a energie tvoří živnou půdu pro populistické sliby a euroskeptické nálady — přesně ten typ politiky, před níž Pavel varuje.

Zvládnout tuto rovnici — sdílet hospodářský optimismus s co největším počtem Čechů a zároveň udržet proevropský kurz — zůstává zřejmě největší výzvou pro českou politiku v roce 2026.