EU schválila plán na výstavbu AI gigatováren za 20 miliard eur pro posílení digitální suverenity

Evropská unie učinila dosud nejvýraznější krok v globálním závodu o umělou inteligenci, když Rada EU formálně schválila ambiciózní plán na výstavbu až pěti AI gigatováren po celém kontinentu. Cílem iniciativy, podpořené investicemi z veřejných a soukromých zdrojů ve výši 20 miliard eur, je proměnit Evropu z pouhého spotřebitele AI v počítačovou velmoc schopnou trénovat modely nové generace s biliony parametrů.

Nová kapitola evropského výpočetnictví

Dne 16. ledna 2026 Rada přijala přelomovou novelu nařízení, kterým se řídí Společný podnik pro evropské vysoce výkonné výpočetnictví (EuroHPC JU), a oficiálně rozšířila mandát tohoto orgánu o dohled nad vytvořením AI gigatováren a vyčleněného pilíře pro kvantové technologie. Nařízení vstoupilo v platnost o několik dní později, 20. ledna.

Každá gigatovárna integruje více než 100 000 pokročilých AI akcelerátorů, umístěných v energeticky účinných datových centrech navržených tak, aby podporovaly celý životní cyklus AI – od vývoje a tréninku až po rozsáhlé inference. Pět zařízení dohromady by nabídlo sdílený fond přibližně 400 000 špičkových procesorů dostupných na bázi pay-as-you-go společnostem, startupům a výzkumným institucím.

Masivní investice, obrovský zájem

Zařízení za 20 miliard eur je ústředním bodem širší iniciativy InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat až 200 miliard eur na rozvoj AI v celé Evropě. Veřejné prostředky pokryjí zhruba jednu třetinu kapitálových výdajů, přičemž soukromí investoři ponesou zbývajících 70 procent a veškeré provozní náklady. Každá gigatovárna má odhadovanou cenovku 3–5 miliard eur.

Úroveň zájmu trhu je ohromující. Evropská komise obdržela 76 projevů zájmu od subjektů ze 16 členských států, které navrhly 60 potenciálních lokalit s orientačními investicemi v celkové výši více než 230 miliard eur v průběhu příštích tří až pěti let. Evropská komise, Evropská investiční banka a Evropský investiční fond podepsaly memorandum o porozumění s cílem vytvořit finanční a rozvojový rámec pro projekt.

Imperativ suverenity

Plán gigatováren není pouhý infrastrukturní projekt – je to geopolitické prohlášení. Evropský trh s ICT má nyní hodnotu přes 1 bilion eur, přesto je kontinent silně závislý na amerických hyperscalerech pro cloudové služby, na asijských slévárnách pro polovodiče a na amerických společnostech pro špičkové AI modely. Brusel vnímá gigatovárny jako zásadní krok ke snížení těchto závislostí.

Iniciativa podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru se specifickou ochranou pro startupy a scale-upy, čímž zajišťuje, že se evropská výpočetní infrastruktura AI nestane výhradní doménou zavedených technologických gigantů. Do návrhu programu jsou zakotveny standardy open-source a principy suverénního cloudu.

Soutěž mezi členskými státy

S formální výzvou k předkládání návrhů, která se očekává v prvním čtvrtletí roku 2026, se již rozhořívá soutěž mezi členskými státy. Španělsko a Portugalsko oznámily společnou nabídku na svém bilaterálním summitu v březnu s navrhovanými lokalitami v Tarragoně, Madridu a Sines. Rumunsko umisťuje pobřeží Černého moře jako strategickou lokalitu. Severské země využívají svůj přebytek obnovitelné energie a chladné klima k přilákání zařízení.

Předpokládá se, že kapacita datových center v Evropě vzroste do roku 2030 o 70 procent, ale očekává se, že poptávka řízená umělou inteligencí překoná i tuto expanzi. Zda bude pět gigatováren stačit k překlenutí propasti se Spojenými státy a Čínou, zůstává otevřenou otázkou – ale Evropa poprvé vsadila vážnou sázku na to, že bude konkurovat na špici umělé inteligence.