Fico podmiňuje vstup Ukrajiny do EU obnovením ropovodu Družba

Jiskra sporu: dron a ropovod

Krize začala 27. ledna 2026, kdy ruský útok drony poškodil ropnou infrastrukturu u ukrajinské čerpací stanice Brody. Od tohoto data neproudí jižní větví ropovodu Družba na Slovensko ani do Maďarska žádná ropa. Ukrajina tvrdí, že škody jsou rozsáhlé a opravy by v podmínkách probíhajícího konfliktu trvaly minimálně šest týdnů – a byly by možné jen po příměří. Bratislava a Budapešť naopak tvrdí, že ropovod je technicky funkční a Kyjev ho politicky zneužívá.

Vstup Ukrajiny do EU: nová vyjednávací karta

Premiér Robert Fico eskaloval diplomatický tlak na Brusel i Kyjev tím, že podmínil podporu evropských ambicí Ukrajiny obnovením dodávek ropy. Podle zpráv agentury Reuters a portálu Euronews si Slovensko vyhrazuje právo nepodpořit vstup Ukrajiny do Evropské unie, pokud nebude obnoven tranzit ruské ropy přes Družbu. Fico zároveň avizoval, že Slovensko může po Maďarsku „převzít žezlo" a zablokovat úvěrový balík EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.

Koncem února vydal Fico Kyjevu ultimátum: pokud do 2. března nebude obnoven tok ropy, Slovensko zastaví nouzové dodávky elektrické energie na Ukrajinu. Kyjev podmínky nesplnil a Bratislava skutečně přerušila tyto dodávky – krok, který vyvolal ostrou mezinárodní kritiku.

Dohoda s von der Leyenovou, spor s Merzem

Na okraj Světového jaderného fóra se Fico setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Oba se shodli, že tranzit ropy přes Ukrajinu by měl být co nejdříve obnoven a Komise nabídla technickou i finanční pomoc na opravu poškozené infrastruktury. Navzdory tomuto záblesku pragmatismu zůstávají vztahy Bratislavy s Berlínem napjaté. Německý kancléř Friedrich Merz pohrozil pozastavením eurofondů pro Slovensko a Maďarsko, což Fico rezolutně odmítl – Slovensko podle něj není „malý žáček" a nepřijme diktát ze zahraničí. Předseda SNS Andrej Danko Merzovy výhrůžky dokonce přirovnal k praktikám Třetí říše.

Fico současně volá po udělení mandátu EU k přímému jednání s Ruskem o ukončení války. „Kdyby Evropská unie dostala mandát uzavřít mírovou dohodu, hlasoval bych pro to oběma rukama," prohlásil 15. března 2026.

Energetická závislost: dlouhodobá zranitelnost

Slovensko patří k energeticky nejzranitelnějším zemím EU. Ročně proudilo přes Družbu pět až šest milionů tun ropy, přičemž rafinérie Slovnaft je technologicky optimalizovaná na zpracování ruského typu Urals. Reverzní tok ropovodem TAL dokáže pokrýt jen asi 1,5 milionu tun ročně – tedy zhruba čtvrtinu reálné potřeby. Evropská komise mezitím stanovila závazek ukončit dovozy ruských fosilních paliv do konce roku 2027. Sousední Česko se od Družby odpojilo rozšířením kapacity TAL v březnu 2025, Slovensko však tento strategický krok dosud neuskutečnilo.

Summit EU jako zkouška ohněm

Otázka Družby a slovensko-ukrajinské energetické krize bude ústředním tématem summitu Evropské rady v Bruselu 19. až 20. března 2026. Od jeho výsledků závisí, zda Ficova hrozba vůči evropské perspektivě Ukrajiny zůstane jen vyjednávací pozicí, nebo se promění v konkrétní diplomatický krok s dalekosáhlými následky pro vztahy v rámci celé Unie.