Merz mlčí k Trumpovi: Berlínská doba ledová s Madridem

Eskalace v Oválné pracovně

Byl to moment, který otřásl evropským uspořádáním: 3. března 2026 stál kancléř Friedrich Merz vedle amerického prezidenta Donalda Trumpa v Oválné pracovně a mlčel, když Trump označil Španělsko za „hrozné“ a pohrozil členskému státu EU úplným přerušením veškerých obchodních vztahů. Trump byl rozzuřený, protože madridský socialistický premiér Pedro Sánchez zakázal USA využívat španělské vojenské základny v Rotě a Morónu k útokům proti Íránu.

Merz mlčel – a pak ještě přitvrdil. V otázce výdajů na obranu v NATO kancléř Trumpovi veřejně přitakal: „Snažíme se přesvědčit Španělsko, aby dodržovalo dohodnuté cíle NATO,“ řekl. Španělsko je prý jediný člen, který nechce akceptovat cíle 3,5 procenta HDP na armádu a dalších 1,5 procenta na infrastrukturu. Zastat se spojence? Ani náhodou.

„Vazalové, kteří se klaní Trumpovi“

Reakce z Madridu na sebe nenechala dlouho čekat. Španělská vicepremiérka Yolanda Díazová se v rozhovoru pro Politico ostře obula do Merze: „To, co Evropa dnes potřebuje, je vedení – ne vazalové, kteří se klaní Trumpovi.“ Obvinila kancléře, že nedorostl historickému momentu a nechal partnera v EU na holičkách.

Ministr zahraničí José Manuel Albares udělal přímé srovnání se zahraniční politikou Merkelové a Scholze a konstatoval: „Tehdy panovala jiná, proevropštější nálada.“ Španělská média označila Merze otevřeně za „zbabělce“, úvodníky mu vyčítaly, že zradil evropskou solidaritu.

Diplomatické ticho z Berlína do Madridu

Zvláště palčivé: Od incidentu Sánchez veškeré pokusy Merze o kontakt ignoruje. Podle Der Spiegel se kancléř pokusil španělského premiéra dvakrát telefonicky kontaktovat – naposledy 6. března – a poslal mu také dvě textové zprávy. Ani jedna z těchto zpráv se nedočkala odpovědi.

Berlínské vysvětlení zní málo přesvědčivě: Prý omylem použili zastaralé telefonní číslo. Madrid to odmítá; osobní rozhovor mezi oběma premiéry se dodnes neuskutečnil.

Důsledky pro EU – rozkol v nevhodnou dobu

Diplomatická doba ledová mezi dvěma největšími ekonomikami eurozóny přichází v nejméně vhodnou dobu. Německo a Španělsko jsou považovány za klíčové partnery pro evropskou koordinaci v energetické politice – klíčové slovo iberská síť plynovodů – a také pro nové uspořádání společné obranné politiky EU.

Handelsblatt komentuje, že spor je „ubohé vysvědčení“ pro Evropu: Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron demonstrativně potvrdil svou solidaritu se Španělskem a Evropská komise varovala Trumpa před obchodními opatřeními proti jednomu z členů, berlínská pozice působí izolovaně.

Pozorovatelé Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) varují, že rozkol by mohl dlouhodobě poškodit důvěru uvnitř EU – a tím nepřímo nahrát Trumpovi, který má odjakživa zájem na rozdělené Unii.

Merz mezi Washingtonem a Bruselem

Pro Merze je balancování stále obtížnější. V Oválné pracovně sklidil Trumpovu výslovnou chválu – americký prezident ho nazval „přítelem“. Cena za to by však mohla být vysoká: v sázce je pověst Německa jako spolehlivého evropského partnera. Kritici od Vídně po Paříž se ptají, zda může Berlín v budoucnu ještě vystupovat jako čestný zprostředkovatel uvnitř EU – nebo zda se trvale nechá zatlačit do role transatlantického předmostí na úkor evropské soudržnosti.