Merz v Číně: Obchod s Airbusem a apel na Rusko

Velká zakázka pro Airbus jako první hmatatelný výsledek

Po dvoudenních jednáních v Pekingu a Chang-čou ukončil německý kancléř Friedrich Merz svou první návštěvu Číny – s hmatatelným hospodářským úspěchem: Čína přislíbila nákup až 120 letadel Airbus. Merz oznámil dohodu bezprostředně po setkáních s prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem v Pekingu. Konkrétní podrobnosti o modelové řadě, kupní ceně nebo termínech dodání neuvedl; nejasné zatím zůstalo i to, zda se jedná o závazné objednávky nebo memoranda o porozumění. Kromě zakázky pro Airbus bylo podepsáno více než deset dalších obchodních dohod, na kterých se podílí zhruba 30 německých společností z oblasti automobilového průmyslu, chemie, strojírenství a biofarmacie.

Rekordní obchodní deficit a požadavek na férová pravidla hry

Silně asymetrická obchodní nerovnováha je ústředním bodem hospodářsko-politického napětí mezi Berlínem a Pekingem. Německý obchodní deficit vůči Číně dosáhl naposledy rekordní hodnoty 89 miliard eur. Merz ve svých rozhovorech obvinil z této nerovnováhy čínské nadměrné kapacity a státní dotace a požadoval férové podmínky hospodářské soutěže a transparentní přístup na trh pro německé společnosti v Číně. Navzdory stávajícímu napětí zůstává Čína nejdůležitějším obchodním partnerem Německa – ještě před USA.

Apel na Peking: Využijte vliv na Moskvu

Jedním z geopoliticky nejchoulostivějších témat byla válka na Ukrajině. Merz vyzval Si Ťin-pchinga, aby Čína využila svého značného vlivu na Rusko k ukončení útočné války. „Víme, že signály z Číny jsou v Moskvě brány velmi vážně,“ prohlásil kancléř podle německé vlády. Zároveň apeloval na Peking, aby do Ruska nedodával zboží dvojího užití – tedy zboží s civilním i vojenským potenciálem využití. Podle západních odhadů se 80 až 90 procent komponentů potřebných pro ruskou zbrojní výrobu, včetně polovodičových čipů, dostává do Ruska přes Čínu nebo prostřednictvím čínských zprostředkovatelů. Si se podle čínských státních médií v zásadě vyslovil pro jednání, vyhnul se však přímé kritice Moskvy.

Tchaj-wan: Akceptovatelné pouze mírové řešení

Merz v rozhovoru se Si Ťin-pchingem zmínil i citlivé téma Tchaj-wanu. Případné sjednocení samosprávného ostrova s pevninskou Čínou se smí uskutečnit výhradně mírovou cestou, zdůraznil. Čína si nárokuje Tchaj-wan jako součást svého státního území a zásadně nevylučuje použití vojenských prostředků.

Chang-čou: Robotika a technologická spolupráce

Druhý den cesty navštívil Merz technologické centrum Chang-čou, kde si mimo jiné prohlédl výrobce robotů Unitree Robotics – společnost, která svými humanoidními roboty budí celosvětovou pozornost. Na programu byla také návštěva německého koncernu Siemens Energy. Kancléře doprovázela vysoce postavená hospodářská delegace, které patřili mimo jiné zástupci společností Volkswagen, BMW a Mercedes.

Bilance: Pragmatismus v turbulentních časech

Obě strany se dohodly, že bilaterální vládní konzultace budou obnoveny ještě v letošním roce – poprvé od roku 2023. Pro Merze byla cesta balancováním: posílit hospodářské zájmy a zároveň neignorovat geopolitické varovné signály. Návštěva připadla na čtvrté výročí ruského útoku na Ukrajinu – datum, které obzvláště jasně ukázalo symbolickou sílu osy Moskva-Peking. V době, kdy protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa otřásá světovou ekonomikou, hledá Německo nové cesty k diverzifikaci svých obchodních vztahů – i když to vyžaduje obtížné diplomatické kompromisy.