Merz v Pekingu: 120 letadel Airbus a nový start s Čínou

Velká zakázka pro Airbus jako vrchol cesty

Spolkový kancléř Friedrich Merz zaznamenal během své první oficiální cesty do Číny (24. až 26. února 2026) hospodářský úspěch: Peking objednal u Airbusu až 120 dalších letadel. Merz to oznámil po setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu – silný signál pro prohloubení německo-čínských hospodářských vztahů.

Dohoda přichází ve strategicky příhodnou dobu. Jen několik týdnů předtím si Air China objednala 60 strojů typu A320 Neo. Nová velká zakázka podtrhuje trvající závislost Pekingu na evropské letecké technologii – alespoň dokud státní výrobce Comac nebude moci konkurovat Airbusu a Boeingu.

Hangzhou: V srdci technologického boomu

Druhý den cesty odjel Merz do technologického centra Hangzhou, kde navštívil robotickou společnost Unitree Robotics a Siemens Energy. Doprovázelo ho přibližně 30 zástupců podnikatelské sféry – včetně vedoucích pracovníků společností Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz. Výběr zastávek byl programový: Německo chce úžeji spolupracovat s Čínou v oblastech robotiky, umělé inteligence a energetické techniky.

Merz v Hangzhou zdůraznil nutnost spravedlivých podmínek hospodářské soutěže. Obchodní deficit Německa vůči Číně v současnosti přesahuje 80 miliard eur ročně a od roku 2020 se zečtyřnásobil – v důsledku čínských nadměrných kapacit a státních dotací. Celkový objem obchodu obou zemí činil v roce 2025 více než 250 miliard eur; Čína tak opět předstihla USA jako nejdůležitějšího německého obchodního partnera.

Balancování mezi Pekingem a Washingtonem

Cesta do Číny je také diplomatickou chůzí po laně. Americký prezident Donald Trump zatížil transatlantický obchod dalekosáhlými cly a donutil Berlín hledat alternativy. Merz využil Peking jako protiváhu – aniž by se však vzdal vazeb na Washington. Úřad kancléře zdůraznil, že zahraniční, hospodářskou a bezpečnostní politiku dnes již nelze oddělit.

Choulostivá zůstala otázka role Číny v ukrajinské válce. Merz vyzval Si Ťin-pchinga, aby uplatnil svůj vliv na Moskvu. K otázce Tchaj-wanu kancléř potvrdil politiku jedné Číny Německa – trval však na mírovém řešení. Odpovědi Pekingu zůstaly podle zpráv vágní.

Tlak v tuzemsku roste

Zatímco Merz v zahraniční politice udával tón, doma roste tlak. CDU/CSU se v celostátních průzkumech pohybuje kolem 26 procent a nespokojenost se spolkovou vládou je vysoká. 8. března se v Bádensku-Württembersku konají první důležité zemské volby od sestavení vlády – raný test nálady. Aktuální průzkumy ukazují CDU a Zelené téměř vyrovnaně, což ztěžuje předpověď výsledku.

Plánuje se větší spolupráce

Merz oznámil, že němečtí ministři navštíví Čínu a na rok 2026 jsou plánovány německo-čínské vládní konzultace – poprvé po letech. Pro budoucí čínskou politiku Německa formuloval pět hlavních zásad: de-risking namísto decouplingu, spravedlivá hospodářská soutěž, začlenění do evropských struktur a uznání Číny jako velmoci. Přibližně 5 200 německých společností, které působí v Číně, by tento kurz mělo uvítat – i když mnoho strukturálních otázek zůstává otevřených.