Orbán hrozí Ukrajině dalšími kroky

Eskalace kolem ropovodu Družba

Premiér Viktor Orbán po summitu EU pohrozil Ukrajině dalšími opatřeními v souvislosti se sporem o ropovod Družba. Maďarský premiér na tiskové konferenci v Bruselu prohlásil: „Máme v rukou mnoho karet, takže si nemyslím, že by se Maďarsku vyplatilo provokovat.“

Kořeny konfliktu sahají do konce ledna, kdy se zastavily dodávky ruské ropy ropovodem Družba. Podle Ukrajiny poškodil infrastrukturu ruský útok dronem, zatímco Orbán tvrdí, že Kyjev dodávky záměrně sabotuje, aby před maďarskými volbami 12. dubna vyvolal energetickou krizi.

Seznam hrozeb se rozšiřuje

Premiér vyjmenoval konkrétní kroky, kterými by Maďarsko mohlo na Ukrajinu vyvíjet tlak. Orbán poukázal na to, že 40 procent ukrajinských dodávek elektřiny prochází přes Maďarsko: „Toho jsme se ještě nedotkli,“ řekl. Kromě toho pohrozil:

• Vetováním nových sankcí EU proti Rusku, které vyžadují jednomyslné rozhodnutí;
• Blokováním sedmiletého rozpočtu EU, pokud bude obsahovat podporu Ukrajině;
• Dalším bráněním již probíhajícímu úvěrovému programu ve výši 90 miliard eur.

Společné veto Maďarska a Slovenska

Na březnovém summitu Evropské rady Maďarsko a Slovensko společně zablokovaly úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027. Cílem úvěru měla být podpora ukrajinských ozbrojených sil a stabilizace ekonomiky země. Slovenský premiér Robert Fico naznačil, že Bratislava bude veto uplatňovat i v případě, že se postoj Budapešti změní – i v případě případné Orbánovy volební porážky.

António Costa, předseda Evropské rady, reagoval rázně: „Nikdo nemůže Evropskou radu vydírat. Nikdo nemůže vydírat instituce Evropské unie.“ Costa zdůraznil, že čerpání úvěru proběhne na základě prosincové dohody.

Smírčí nabídka EU a reakce Kyjeva

Evropská unie nabídla technickou pomoc a financování na opravu ropovodu Družba. Ukrajina nabídku přijala a odborníci z EU jsou okamžitě k dispozici pro provedení prací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve prohlásil, že ropovod lze obnovit „během měsíce a půl“, a odmítl Orbánova obvinění z vydírání.

Domácí tlak: palivová krize a cenový strop

Přímé dopady sporu o ropovod dopadají i na maďarské spotřebitele. Vláda začátkem března zavedla úřední cenu: litr benzinu stojí 595 forintů a litr nafty 615 forintů. Situace nezávislých čerpacích stanic je však kritická – podle provozovatelů jsou podmínky „horší než v roce 2022“, kdy dřívější cenový strop přivedl menší čerpací stanice na pokraj kolapsu. Mnoho rodinných podniků hrozí uzavřením nebo protestními akcemi.

Krizi zhoršuje i nárůst globálních cen ropy v důsledku napětí na Blízkém východě, což dále zvyšuje rozdíl mezi úřední a tržní cenou.

Volební sázka

Spor nelze oddělit od vnitropolitického kontextu. Orbán 12. dubna čelí nejtěsnějšímu volebnímu boji a protikrajinská rétorika je jedním z ústředních prvků jeho kampaně. Premiér vykresluje Zelenského jako hrozbu pro maďarskou energetickou bezpečnost, zatímco opozice ho obviňuje z toho, že závislost na ruské ropě využívá jako nástroj pro politické přežití.