Orbán zvýšil stupeň ohrožení terorismem kvůli válce v Íránu
Maďarská vláda zvýšila stupeň ohrožení terorismem v zemi o jeden stupeň poté, co Spojené státy a Izrael provedly útoky na Írán. Podle Viktora Orbána může v Evropě vzrůst riziko teroristických útoků, Maďarsko je však v příznivější situaci – konflikt však představuje vážné ohrožení i pro energetickou bezpečnost.
O stupeň vyšší pohotovost
Maďarská vláda 28. února po mimořádném zasedání Rady pro národní bezpečnost oznámila, že zvyšuje stupeň pohotovosti v zemi v souvislosti s teroristickým ohrožením o jeden stupeň. Bezprostředním spouštěčem tohoto opatření byly společné vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán, při nichž – podle zpráv médií – zemřel i íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí.
Premiér Viktor Orbán informoval veřejnost o tomto rozhodnutí ve videozprávě. „Zvýšili jsme stupeň pohotovosti v souvislosti s teroristickým ohrožením o jeden stupeň,“ uvedl a dodal, že v maďarském systému, který platí od roku 2016, se jedná o bezprecedentní krok, protože země dříve zůstávala dlouhá léta ve středním, třetím stupni.
Orbán: Maďarsko je v příznivější situaci
Podle premiéra může v celé Evropě, zejména v západních zemích s velkými imigrantskými komunitami, vzrůst pravděpodobnost teroristických útoků. Jak řekl, teroristické organizace z Blízkého východu v posledních letech v západní Evropě posílily a existuje reálné nebezpečí, že se tyto buňky v důsledku íránského konfliktu aktivují.
Orbán nicméně zdůraznil: „Maďarsko je v příznivější situaci“, s odkazem na to, že díky přísné migrační politice země je menší riziko přílivu radikalizovaných osob. Analytici zároveň poukázali na to, že vyhlášení zvýšeného ohrožení může být pro vládu politicky výhodné i před blížícími se volbami – bezpečnostní narativ posiluje tradiční poselství Fideszu.
TEK: Zvýšené kontroly na letištích a velvyslanectvích
Vedoucí ředitelství protiteroristického centra (TEK) oznámil, že zvýšený stupeň pohotovosti slouží k efektivnějšímu provádění preventivních opatření. Policie posílila ostrahu Mezinárodního letiště Ference Liszta, zavedla zvýšené kontroly zahraničních velvyslanectví, vládních budov a dopravních uzlů. Úřady věnují pozornost i náboženským institucím a školám.
Energetická bezpečnostní rizika: Ve stínu Hormuzského průlivu
Kromě teroristického nebezpečí označil Viktor Orbán za další vážnou výzvu energetickou bezpečnost. Írán je jedním z největších producentů ropy na světě a íránské Revoluční gardy pohrozily uzavřením Hormuzského průlivu – kterým prochází přibližně 20 procent globálního námořního obchodu s ropou, tedy zhruba 20 milionů barelů ropy denně.
Podle analýz Al Jazeery a NPR ceny ropy po vypuknutí konfliktu okamžitě vyskočily o zhruba 8 procent a ceny plynu v Evropě vzrostly téměř o 20 procent. Ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že Maďarsko se díky své samostatné energetické politice dokáže ochránit před nejhoršími scénáři – Orbán zároveň zopakoval svou výzvu k povolení ruského tranzitu ropy přes Ukrajinu.
Regionální nestabilita, evropské důsledky
Podle analýzy Euronews uvaluje íránská válka na Evropu dvojí břemeno: musí čelit jak prudkému nárůstu cen energií, tak i rostoucím bezpečnostním rizikům. Situaci Maďarska dále komplikuje fakt, že uprostřed snah o snížení závislosti na ruské energii má na dodavatelské řetězce dopad i další blízkovýchodní krize.
Analytici HVG také vznášejí otazníky: bylo zvýšení stupně ohrožení terorismem odůvodněné a zákonné a je tento krok úměrný skutečnému ohrožení? Odpověď je zatím otevřená – jisté je, že Budapešť hledá svou cestu ve stínu regionální nestability v dvojí výzvě bezpečnosti a energetického zásobování.
