Polsko financuje rekordní rozpočet na obranu dluhem
V roce 2026 Polsko vyčlení téměř 5 % HDP na obranu – přes 200 miliard zlotých, z čehož téměř 40 % pochází z dluhu Fondu na podporu ozbrojených sil. Ekonomové, Nejvyšší kontrolní úřad a MMF varují před rizikem dluhové spirály a státní dluh by se mohl již v roce 2027 přiblížit 70 % HDP.
Historický objem výdajů na armádu
Polsko vstupuje do roku 2026 s rozpočtem na obranu, který nemá v historii Třetí Polské republiky obdoby. Na armádu bylo vyčleněno 200,1 miliardy zlotých – což odpovídá téměř 48 miliardám eur a téměř 4,81 % HDP. To z Polska činí lídra NATO z hlediska podílu vojenských výdajů na hrubém domácím produktu, předstihujícího dokonce i Spojené státy. Premiér Donald Tusk vyhlásil rok 2026 za „rok polského zrychlení“ a ohlásil budování nejsilnější armády v Evropě. Výdaje na obranu pohlcují více než pětinu celého státního rozpočtu – což je úroveň bezprecedentní v poválečné historii Polska.
Fond na podporu ozbrojených sil – motor i riziko
Klíčovým nástrojem financování je Fond na podporu ozbrojených sil (FWSZ) spravovaný Bank Gospodarstwa Krajowego. V roce 2026 z tohoto fondu, napájeného emisí dluhopisů a úvěry, pochází až 79,5 miliardy zlotých – téměř 40 % celkových výdajů na obranu. To znamená, že téměř dvě z pěti zlotých určených na armádu pocházejí přímo z dluhu.
Právě tento mechanismus budí vážné obavy. Nejvyšší kontrolní úřad alarmuje, že fond byl „vadně navržen“ a namísto podpory modernizace armády ji může účinně brzdit. NIK spočítal, že náklady na obsluhu dluhových nástrojů FWSZ do roku 2035 překročí 403 miliardy zlotých, zatímco plánované příjmy pokrývají pouhých 12 % této částky. Pokud bude muset být obsluha dluhu financována z rozpočtu na obranu, hrozí to škrty v nákupech vybavení a zpoždění v realizaci operačních plánů ozbrojených sil.
Státní dluh na nebezpečné trajektorii
Výdaje na obranu jsou pouze jedním z prvků prohlubujícího se deficitu. Rozpočet na rok 2026 počítá s deficitem sektoru veřejných financí na úrovni 6,5 % HDP. Podle prognózy Evropské komise státní dluh vzroste z přibližně 55 % HDP v roce 2024 na téměř 69,2 % v roce 2027. V delší perspektivě EK varuje, že bez nápravných opatření může dluh překročit 100 % HDP do roku 2036.
Shodné hodnocení představuje Mezinárodní měnový fond. Ve zprávě z mise Article IV MMF zvýšil hodnocení rizika suverénního zadlužení Polska z „nízkého“ na „střední“ a doporučil kumulovanou fiskální korekci ve výši 4 % HDP do roku 2030 – o dva procentní body více, než předpokládá vládní trajektorie.
Experti bijí na poplach
Forum Obywatelskiego Rozwoju (FOR) ohodnotilo návrh rozpočtu jako nebezpečný kvůli „nadměrným výdajům a vymykajícímu se kontrole státnímu dluhu“. Ekonomové přitom zdůrazňují, že výdaje na obranu nejsou jediným zdrojem problému – rostoucí sociální dávky přispívají k deficitu v co nejméně rovnocenné míře. Polsko tedy stojí před obtížným dilematem: jak udržet ambice v oblasti obrany, aniž by zároveň vehnalo veřejné finance do dluhové spirály, která by oslabila dlouhodobé hospodářské základy země.
Po roce 2026: Zpomalení nevyhnutelné?
Paradoxem situace je, že i vládní prognózy předpokládají výrazné zpomalení růstu výdajů na obranu po roce 2026. Experti poukazují na to, že současná úroveň výdajů je finančně neudržitelná bez zásadní fiskální reformy. Otázka, kterou si kladou jak ekonomové, tak analytici bezpečnosti, zní: zda Polsko dokáže vybudovat vojenské kapacity dostatečně rychle, než tlak zadlužení donutí vládu k ústupu? Od odpovědi na ni závisí nejen kondice veřejných financí, ale také důvěryhodnost země jako východního pilíře NATO.
