Ropná krize: Slovensko a Maďarsko budují nový produktovod

Přerušení ropovodu Družba spustilo krizi

Od 27. ledna 2026, kdy ruský dronový útok poškodil ropovodní infrastrukturu u ukrajinského ropného uzlu Brody, přestala do Slovenska i Maďarska proudit ropa ropovodem Družba. Slovenská vláda bezprostředně vyhlásila stav ropné nouze, rafinerie Slovnaft zastavila vývoz pohonných hmot na Ukrajinu a zásobování přesměrovala výlučně na domácí trh. Kyjev navzdory urgencím obou vlád ropovod neobnovil — podle Budapešti a Bratislavy z politických důvodů, podle Kyjeva pro přetrvávající škody z ruských útoků.

Nový 127 kilometrů dlouhý produktovod jako trvalé řešení

Po týdnech diplomatického napětí přišlo 16. března 2026 průlomové oznámení: maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková podepsali dohodu o výstavbě 127 kilometrů dlouhého produktovodu spojujícího rafinerie Slovnaft v Bratislavě a MOL v Százhalombattě. Nové potrubí bude ročně přepravovat až 1,5 milionu tun ropných produktů — zejména nafty a benzinu — a mělo by být funkční v prvním pololetí 2027.

Szijjártó projekt popsal jako ochranu před „vydíráním", které oba státy aktuálně zažívají. Produktovod umožní flexibilně přesouvat pohonné hmoty mezi rafineriemi podle aktuálních tržních potřeb a sníží závislost obou zemí na nestabilních tranzitních trasách.

Chorvatská Adria: drahá náhrada

Dokud se nová infrastruktura nevybuduje, Slovensko a Maďarsko jsou odkázány na ropovod Adria přes Chorvatsko. Chorvatská strana si za přístup ke své síti účtuje poplatky trojnásobně vyšší, než je evropský průměr. Oba státy podaly společnou stížnost Evropské komisi. Ukrajinští představitelé mezitím navrhli EU využít trasu Oděsa–Brody jako další alternativu, ale ani tato možnost nedokáže dlouhodobě nahradit kapacitu Družby.

Íránský konflikt vyhání ropu nad 100 dolarů

Ropnou krizi ještě prohloubil americko-íránský konflikt. Po společných americko-izraelských úderech z konce února 2026 Írán hrozí uzavřením Hormuzského průlivu, přes který prochází asi pětina globálních dodávek ropy. Cena ropy Brent vyskočila zhruba ze 70 dolarů na více než 110 dolarů za barel, přičemž futures se podle Bloombergu přiblížily ke 120 dolarům — nejvyšším hodnotám od roku 2022. Globální energetický šok tak zasáhl obě klíčové suroviny najednou: ropu i zemní plyn.

Duslo Šaľa omezilo výrobu amoniaku

Důsledky energetického šoku pociťuje i slovenský průmysl. Chemická továrna Duslo Šaľa, největší slovenský výrobce hnojiv, snížila produkci amoniaku na technické minimum. Zemní plyn zde nefunguje jen jako zdroj energie, ale i jako klíčová surovina — když jeho cena převýší cenu výsledného produktu, výroba se přestává vyplácet. Vedení podniku zatím vylučuje propouštění, ale varuje, že při přetrvávajícím konfliktu se situace může dále zhoršit.

Ficovo ultimátum a jednání s Merzem

Premiér Robert Fico dal partnerům ultimátum: řešení požaduje do úterý. Zároveň se odvolává na jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem o postupném vyřazování ruských fosilních paliv z evropské energetiky. EU si stanovila cíl ukončit závislost na ruských fosilních palivech do roku 2028 — termín, vůči kterému se slovenská vláda staví rezervovaně. Nový 127 kilometrů dlouhý produktovod tak představuje pragmatický kompromis: energetickou stabilitu, která obchází nestabilní tranzitní území, ale dlouhodobé otázky o diverzifikaci zdrojů ponechává bez odpovědi.