Veto kvůli ruské ropě: Budapešť a Bratislava blokují

Blokování na poslední chvíli v Bruselu

Schválení 20. balíčku protiruských sankcí Evropské unie ve čtvrtek ztroskotalo na poslední chvíli: Maďarsko i Slovensko vznesly obecné výhrady, čímž zabránily jednomyslnému rozhodnutí velvyslanců EU. Obě země podmiňují svůj souhlas zajištěním nerušeného tranzitu ruské ropy. Přijetí sankčního balíčku je nezbytné před zasedáním ministrů zahraničí EU v Bruselu 23. února, kde Maďarsko povede tvrdá jednání na ochranu svých energetických zájmů.

Pozadí krize: Zastavení ropovodu Družba

Kořeny napětí sahají až do 27. ledna, kdy ruský útok dronem poškodil jižní větev ropovodu Družba procházejícího ukrajinským územím. Od té doby do Maďarska a na Slovensko ruská ropa nedorazila – v lednu byla dodávka i tak pouze 150 000 barelů denně, což je pod dřívější úrovní 200 000 barelů. Ukrajinský ministr zahraničí zdokumentoval ruský útok z 27. ledna fotografiemi a vyzval Budapešť, aby své stížnosti směřovala do Moskvy. Ministr zahraničí Péter Szijjártó naopak tvrdí, že Kyjev z politických důvodů opravy odkládá.

Chorvatská alternativa: Ropovod Adria

V reakci na to Péter Szijjártó dopisem požádal chorvatského ministra hospodářství, aby umožnil tranzit ruské ropy ropovodem JANAF Adria, čímž by se obešel ukrajinský úsek. Chorvatsko přijalo žádost pozitivně s tím, že postup bude v souladu s příslušnými sankcemi EU a Spojených států. Společnost MOL Nyrt. očekává první dodávky přes přístav Omišalj začátkem března, ropa by se do domácích rafinerií mohla dostat za 5–12 dní. EU mezitím svolala mimořádné zasedání v rámci Koordinační skupiny pro ropu, přičemž zdůraznila, že v krátkodobém horizontu nehrozí žádné riziko pro bezpečnost dodávek: obě země mají strategické rezervy na 90 dní.

Co obsahuje 20. sankční balíček?

Jednou z nejdůležitějších novinek 20. sankčního balíčku Evropské komise je, že namísto dosavadního systému cenového stropu zavádí úplný zákaz námořních služeb pro lodě přepravující ruskou ropu – včetně oprav, pojištění a doplňování paliva. Balíček zařazuje na černou listinu dalších 42 tankerů a poprvé zavádí sankce i proti přístavům třetích zemí (Indonésie, Gruzie). Řecko, Malta a Kypr – které mají velké tankerové flotily – by námořní zákaz podmiňovaly předchozím souhlasem zemí G7, což Brusel považuje za nepravděpodobné.

Postoj Budapešti a sázka v jednání

Péter Szijjártó se dříve vyjádřil jednoznačně:

„Zákaz nákupu ruské ropy by zničil energetickou bezpečnost Maďarska."

Budapešť a Bratislava navíc pozastavily vývoz nafty na Ukrajinu, dokud nebude obnovena dodávka ropy – tento krok dále vyhrotil napětí mezi Kyjevem a oběma členskými státy. Rozhodovací mechanismus EU vyžaduje v sankčních záležitostech jednomyslnost, takže jediné veto stačí k zablokování opatření. Diplomatické kruhy nevylučují, že se velvyslanci budou muset sejít i o víkendu, aby byl dodržen konečný termín přijetí 24. února – třetí výročí rusko-ukrajinské války.

Závěr

Diskuse kolem 20. sankčního balíčku názorně ukazuje, jaké rozporuplné linie rozdělují EU při vytváření společné politiky vůči Rusku. Energetická závislost Maďarska a Slovenska a požadavek jednomyslnosti dávají Budapešti a Bratislavě účinnou vyjednávací zbraň – kterou jsou obě země připraveny použít k ochraně svých vlastních zájmů v oblasti energetické bezpečnosti.