Česko osmé v EU: lídr postkomunistů, ale inovace zaostávají

Osmé místo jako historický úspěch

Česká republika se probojovala na osmou příčku v pátém ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavují Česká spořitelna a portál Europe in Data. Jde o dosud nejlepší výsledek země v tomto měření a zároveň o potvrzení pozice ekonomického lídra mezi postkomunistickými zeměmi EU — před Slovinskem, Polskem i Slovenskem. Na špici žebříčku se drží Švédsko, Německo a Dánsko.

Cesta na osmé místo nebyla přímočará. Po invazi Ruska na Ukrajinu a následné inflační vlně Česko propadlo až na čtrnáctou příčku, loni se vrátilo na devátou a letos posílilo o další stupeň. „Česká ekonomika prokázala odolnost, kterou mnozí analytici nepředpokládali," uvádějí autoři indexu.

Motor růstu: domácí spotřeba a reálné mzdy

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl v roce 2025 přibližně o 2,5 procenta, přičemž hlavním tahounem zůstala domácí spotřeba. Reálné mzdy stouply téměř o pět procent, což domácnostem dodalo kupní sílu. Průměrná míra úspor přesáhla osmnáct procent — výrazně více než předpandemické hodnoty — takže potenciál pro další spotřebu je stále nevyužitý.

Česko rovněž vyniká vysokou mírou robotizace: 216 průmyslových robotů na deset tisíc zaměstnanců ve výrobě, oproti pouhým 81 v Polsku. Investiční podíl na HDP dosahuje 26,5 procenta, patří k nejvyšším v EU, a veřejný dluh zůstává relativně nízký. Tyto ukazatele Česku zajistily silné postavení v pilíři Stav ekonomiky.

Slabina v srdci úspěchu: kam míří investice

Přes impozantní čísla analytici upozorňují na strukturální trhlinu. Zatímco Česko investuje hodně, investuje do špatných věcí. Přibližně 36 procent kapitálových výdajů směřuje do strojů a zařízení — tedy do „rychlejších dopravníkových pásů". Naproti tomu ekonomicky vyspělejší státy jako Dánsko nebo Švédsko prioritizují nehmotná aktiva: patenty, software a duševní vlastnictví.

Analytička Česká spořitelny Tereza Hrtúsová varuje otevřeně: „Investice v České republice nesměřují správným směrem." Tuzemská přidaná hodnota v exportu dosahuje pouhých 58,2 procenta, zatímco Polsko dosahuje 66,7 procenta. Česká ekonomika tak zůstává do značné míry v roli sofistikovaného subdodavatele — cizí firmy vlastní značky, patenty i ziskové marže.

Výzva jménem umělá inteligence a zelený průmysl

Problém nabývá na naléhavosti v kontextu dvou globálních megatrendů: nástupu umělé inteligence a transformace průmyslu směrem k zelené ekonomice. Obě vlny odměňují ty, kdo vlastní technologie a patenty — nikoli ty, kdo je pouze využívají ve výrobě. Podle expertů hrozí, že Česko, které zatím těží z levné a kvalifikované průmyslové práce, se ocitne v pasti středního příjmu, pokud nepřesměruje kapitál do výzkumu a vývoje.

Situaci komplikuje i vzdělávací sféra. Jak upozornil podnikatel a analytik Martin Vohánka, v podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků se Česko pohybuje v zadní části EU a nejlepší česká univerzita se v globálních žebříčcích drží kolem třístého místa. Bez domácích talentů, kteří by vytvářeli a vlastnili duševní vlastnictví, je strukturální posun obtížně dosažitelný.

Osmé místo jako varování, ne jen oslava

Index prosperity potvrzuje, že česká ekonomika je zdravá a odolná. Osmé místo v EU je výsledek, na který lze být hrdý. Zároveň však jde o výzvu: dosavadní model — kvalitní montovna s vysokou automatizací — má svůj strop. Přechod na ekonomiku založenou na znalostech a vlastních inovacích není jen akademickým přáním, ale nutností pro udržení konkurenceschopnosti v příštích dekádách.