Čtyři roky invaze: Česko stojí pevně po boku Ukrajiny

Praha i celé Česko vzdávají hold Ukrajině

Čtyři roky uplynuly od chvíle, kdy ruská vojska v noci ze 23. na 24. února 2022 překročila hranice Ukrajiny. Česká republika si toto výročí připomíná rozsáhlými akcemi — největší z nich se odehrála v sobotu odpoledne na Staroměstském náměstí v Praze, kde se pod heslem „Společně za Ukrajinu" sešly tisíce lidí. Prezident Petr Pavel ve svém projevu zdůraznil, že česká podpora Kyjevu nekončí.

Program zahájil průvod „Pochod ztracené vlajky", jehož účastníci nesli velkou ukrajinskouv vlajku od Národního muzea až na Staroměstské náměstí. Na pódiu vystoupili mimo jiné legendární hokejový brankář Dominik Hašek a filmová režisérka Agnieszka Holland. Matky padlých českých dobrovolníků bojujících na Ukrajině připomněly, že za svobodu se platí nejvyšší cenou.

Vzpomínkové akce ve městech po celé republice

Akce se neomezily pouze na Prahu. V Brně, Olomouci, Zlíně a Plzni proběhla shromáždění a charitativní trhy. V Liberci účastníci symbolicky ozdobili Strom naděje, v Hradci Králové si bylo možné vyzkoušet pletení maskovacích sítí pro vojáky. Ve zhruba sedmnácti městech byly na náměstích instalovány makety ruských dronů, jimiž Rusko soustavně útočí na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Iniciativa „Dárek pro Putina" tak chtěla zprostředkovat Čechům přímý pohled na krutost moderní války.

Souběžně běžel celodenní vysílací maraton „Operace Naděje" s desítkami hostů a benefiční sbírkou na rehabilitační kliniku ve Lvově.

Česká muniční iniciativa: klíčový příspěvek pro Kyjev

Česká republika patří od začátku konfliktu k nejvýznamnějším podporovatelům Ukrajiny v rámci Evropy. Prezident Pavel nedávno zveřejnil bilanci muniční iniciativy, kterou sám v únoru 2024 spustil: za dva roky existence dodala Ukrajině 4,4 milionu velkokalibrových dělostřeleckých nábojů, což představuje více než 50 procent veškerých granátů, které Kyjev od spojenců obdržel. Jen v roce 2025 přišlo téměř 2 miliony kusů. Iniciativu finančně podpořilo více než osmnáct zemí včetně Německa, Dánska, Francie a Polska.

Celkový objem české vládní pomoci Ukrajině přesáhl podle výpočtů německého Kielského institutu hodnotu 232 miliard korun, což Česku zajišťuje páté místo v rámci Evropské unie — pozoruhodný výsledek pro středně velký stát.

Téměř 400 tisíc uprchlíků našlo domov v Česku

Válka přinesla do Česka dosud nevídanou migrační vlnu. Ke dnešku evidují úřady přes 398 tisíc osob s dočasnou ochranou, přičemž téměř polovinu tvoří dospělé ženy a třetinu děti. Přibližně 172 tisíc ekonomicky aktivních Ukrajinců pracuje na českém trhu práce — osm z deseti, kteří mohou pracovat, skutečně pracují.

Jejich daňové odvody a pojistné dosáhly 8,2 miliardy korun, zatímco státní výdaje na jejich podporu činily 3,9 miliardy. Integrace uprchlíků se tak pro českou ekonomiku stala přínosem, nikoli zátěží. Česká humanitární organizace pomohly v loňském roce téměř 880 tisícům Ukrajinců přímo v jejich vlasti.

Pavel: Rusko nesmí být odměněno za agresi

Prezident Pavel opakovaně varuje, že mír na Ukrajině musí být spravedlivý a trvalý — nikoli kapitulací. Mezinárodní právo nesmí být obětováno geopolitickým kalkulacím. „Pokud bude agrese odměněna, vysíláme nebezpečný signál do celého světa," zdůraznil český prezident. Zároveň vyzval Spojené státy, aby zvýšily tlak na Moskvu, bez nějž podle něj skutečný mír není reálný.

Čtyři roky po zahájení invaze zůstává Česká republika jedním z nejodhodlanějších spojenců Kyjeva. Dnešní vzpomínkové akce ukazují, že tato podpora nespočívá jen na bedrech vlády, ale sdílí ji celá česká společnost.