Evropa se musí znovu vyzbrojit, varují šéfové armád

Bezprecedentní výzva dvou supervelmocí

Nejvyšší představitelé ozbrojených sil Německa a Spojeného království učinili minulý týden neobvyklý krok. Generál Carsten Breuer a maršál letectva Sir Richard Knighton zveřejnili společný článek v britském deníku The Guardian a německém Die Welt, v němž vyzývají evropské národy, aby okamžitě a výrazně zvýšily výdaje na obranu.

„Vojenské zbrojení Moskvy v kombinaci s její ochotou vést válku na našem kontinentu představuje zvýšené riziko, které vyžaduje naši společnou pozornost,“ napsali oba velitelé. Zdůraznili, že zbrojení není militarismus, ale odpovědný postup států odhodlaných chránit své občany a zachovat mír.

Konkrétní kroky: továrny na munici a přesuny vojsk

Toto prohlášení není jen rétorickým gestem. Británie již staví šest nových muničních továren a letos vyšle údernou skupinu kolem letadlové lodi HMS Prince of Wales do severního Atlantiku a Arktidy, aby chránila podmořskou infrastrukturu. Německo přesouvá vojenské jednotky blíže k své východní hranici.

Na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 se členské státy zavázaly zvýšit výdaje na obranu do roku 2035 na 5 % HDP, přičemž alespoň 3,5 % má být podle metodiky Aliance přiděleno přímo na obranu. Jedná se o dramatický nárůst oproti původnímu cíli 2 %, který mnoho zemí po léta nedokázalo splnit.

Plán ReArm Europe: 800 miliard eur

Souběžně s tlakem NATO posiluje své obranné schopnosti také Evropská unie. Iniciativa Readiness 2030, lépe známá pod svým původním názvem ReArm Europe, si klade za cíl do konce desetiletí mobilizovat 800 miliard eur. Plán, který v březnu 2025 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, je založen na dvou pilířích.

Prvním je uvolnění rozpočtových pravidel EU, které členským státům umožní přidělit na obranu dalších 650 miliard eur. Druhým je společný úvěrový nástroj SAFE ve výši 150 miliard eur pro společné nákupy prostředků protivzdušné a protiraketové obrany a dalšího vojenského vybavení. Rada EU a Evropský parlament již schválily tuto dohodu jako oficiální politiku EU.

Slovensko: 2 % nestačí, 5 % je v nedohlednu

Slovensko je jednou z členských zemí NATO, které plní závazek 2 % – jeho rozpočet na obranu na rok 2026 činí přibližně 2,88 miliardy eur, což odpovídá 2 % HDP. Mezi modernizační projekty patří nákup izraelských protivzdušných systémů Barak MX, obrněných vozidel Patria AMV XP a pásových bojových vozidel CV90.

Cesta k cíli 5 % je však politicky kontroverzní. Premiér Robert Fico opakovaně zdůrazňuje, že Slovensko nepodpoří zvýšení výdajů na zbraňové systémy nad úroveň roku 2025 a vyhrazuje si právo rozhodovat o tempu a struktuře zvýšení rozpočtu. Ministr obrany Robert Kaliňák zaujal pragmatičtější postoj, když zvýšení akceptoval, ale prosazuje investice do infrastruktury a projektů dvojího užití.

Prezident Peter Pellegrini naopak zdůraznil, že zvýšení výdajů je projevem závazku vůči spojencům a reakcí na současné hrozby, včetně konfliktu na Ukrajině.

Evropa na křižovatce

Společné prohlášení německého a britského ministra obrany je signálem, že vojenské vedení největších evropských zemí považuje současnou situaci za kritickou. Pro Slovensko to znamená rostoucí tlak nejen ze strany NATO, ale i ze strany klíčových evropských partnerů. Otázka, kolik je společnost ochotna investovat do své vlastní bezpečnosti, se stává jednou z určujících politických otázek nadcházejících let.