Evropa spěchá s přezbrojením s obranným plánem v hodnotě 800 miliard eur

Společné varování od evropských vojenských velitelů

V ojedinělém a bezprecedentním kroku vydali velitelé ozbrojených sil Německa a Velké Británie 15. února společné veřejné prohlášení, ve kterém varují evropské občany, že je čekají „těžká rozhodnutí“. Generál Carsten Breuer, náčelník německého generálního štábu, a maršál letectva Sir Richard Knighton, náčelník generálního štábu Spojeného království, napsali, že „vojenské zbrojení Moskvy v kombinaci s její ochotou vést válku na našem kontinentu, jak bolestivě dokazuje situace na Ukrajině, představuje zvýšené riziko, které vyžaduje naši společnou pozornost“.

Prohlášení, které bylo současně zveřejněno v denících The Guardian a Die Welt, představuje výrazný odklon od obvyklého vojenského protokolu, který vyžaduje zachování mlčenlivosti. Oba velitelé argumentovali, že hrozby, kterým Evropa čelí, „vyžadují zásadní změnu v naší obraně a bezpečnosti“, a vyzvali veřejnost, aby přijala morální argumenty pro znovuvyzbrojení, i když to znamená obtížné kompromisy ve státních rozpočtech.

Plán ReArm Europe: 800 miliard eur do roku 2030

Výzva vychází z ambiciózního plánu Evropské komise ReArm Europe/Readiness 2030, který v březnu 2025 představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. Cílem plánu je do konce desetiletí mobilizovat více než 800 miliard eur na dodatečné investice do obrany prostřednictvím dvou hlavních pilířů.

Prvním je fiskální flexibilita, která pozastavuje rozpočtová pravidla EU, aby členské státy mohly zvýšit výdaje na obranu, aniž by jim hrozily sankce za deficit, což by mohlo uvolnit 650 miliard eur během čtyř let. Druhým pilířem je SAFE (Security Action for Europe), nový úvěrový nástroj ve výši 150 miliard EUR pro společné zadávání veřejných zakázek na obranné vybavení. Plán také stanoví cíl, aby 65 % obranného vybavení pocházelo od firem z EU, Norska nebo Ukrajiny, čímž se Ukrajina formálně integruje do evropského obranného průmyslového ekosystému.

Výdaje EU-27 na obranu dosáhly v roce 2024 výše 343 miliard eur, přičemž prognózy pro rok 2025 hovoří o 381 miliardách eur, což poprvé překračuje benchmark NATO ve výši 2 % HDP jako celku.

Německo a Spojené království v čele

Německo se zavázalo k jednomu z nejvýznamnějších programů vojenských investic v poválečné historii. Berlín vyčlenil na obranu v roce 2026 108 miliard eur, což odpovídá 2,5 % HDP a více než dvojnásobku rozpočtu na rok 2021. Kancléř Friedrich Merz prohlásil, že cílem je učinit z Bundeswehru „nejsilnější konvenční armádu v Evropě“, přičemž výdaje by do roku 2029 měly dosáhnout 3,5 % HDP. Země přesouvá vojáky poblíž svých východních hranic a do roku 2035 plánuje rozšířit své aktivní síly z 184 000 na 260 000.

Velká Británie mezitím investuje 1,5 miliardy liber do výstavby nejméně šesti nových továren na munici a energetiku, které mají být postaveny ve Skotsku, severovýchodní Anglii a Walesu. Spojené království také oznámilo plány na 12 nových jaderných ponorek, až 7 000 domácích zbraní dlouhého doletu a cíl zvýšit výdaje na obranu do roku 2027 na 2,5 % HDP. Královské námořnictvo nasazuje letadlovou loď HMS Prince of Wales do severního Atlantiku a Arktidy, aby odradilo ruskou agresi a chránilo podmořskou infrastrukturu.

Skepticismus veřejnosti zůstává překážkou

Navzdory naléhavosti, kterou vyjadřují vojenští představitelé, představuje odpor veřejnosti významnou výzvu. Pouze asi 25 % Britů je pro vyšší daně na financování obrany a v Německu podporuje zvýšení výdajů na obranu, pokud to bude na úkor jiných programů, pouze 24 % obyvatel. Nicméně trend se mění: německé průzkumy veřejného mínění ukazují, že souhlas s výdaji na obranu vzrostl za jediný rok z 58 % na 65 %, přičemž 84 % Němců nyní pochybuje o bezpečnostních zárukách USA a 57 % podporuje koncepci evropské armády.

Vedoucí představitelé NATO se zavázali, že do roku 2035 budou na obranu vynakládat 5 % HDP, což je cíl, který by se ještě před několika lety zdál nemyslitelný. V době, kdy Evropa zahajuje největší zbrojení od studené války, již není ústřední otázkou, zda kontinent bude investovat do své vlastní bezpečnosti, ale zda to dokáže dostatečně rychle.