Evropský průmyslový zákon: „Made in Europe“ rozděluje Brusel

Zákon s velkými ambicemi

Brusel, 25. února 2026 – Evropská komise po několika odkladech předložila Industrial Accelerator Act (IAA) – klíčový projekt předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Zákon má posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, urychlit dekarbonizaci energeticky náročných odvětví a zajistit strategické dodavatelské řetězce. Sotva byl návrh zveřejněn, objevilo se hluboké rozdělení uvnitř EU.

Co IAA předpokládá

Regulace zahrnuje několik klíčových prvků: Kromě zrychlených schvalovacích řízení pro dekarbonizační projekty a označování intenzity CO₂ pro ocel a cement je nejkontroverznějším bodem zavedení požadavků na lokální produkční obsah ve veřejných zakázkách – takzvané kritérium „Made in Europe“.

Konkrétně návrh počítá se 70procentním podílem evropské přidané hodnoty u elektromobilů, 25 procent u hliníku a 30 procent u plastových dílů ve stavebnictví. Kromě toho má být zaveden 49procentní strop pro podíly ze třetích zemí na strategických nových investicích.

Rozdělení v Bruselu a členských státech

Odpor proti IAA je značný – a přichází z několika směrů. Devět odborných oddělení v rámci Komise mělo vyjádřit zásadní kritiku návrhu; návrh proto musel být již třikrát odložen. Německo a několik severských a pobaltských států se staví skepticky k rigidní klauzuli „Made in Europe“. Obávají se narušení vnitřního trhu ve prospěch průmyslově silnějších členských států. Podle informací Euronews se Komise přiklání k německému postoji: Evropské preferenční zacházení by mělo platit pouze vůči partnerům s srovnatelnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek – tedy reciproční, nikoli protekcionistický přístup.

Bruselský think tank Bruegel varuje před ekonomickými důsledky: Požadavky na lokální obsah jsou podle práva WTO zakázány, mohly by oslabit exportně orientovaná odvětví a v konečném důsledku zpomalit transformaci energetiky. Jako příklad ekonomové uvádějí, že čtyři pětiny produkce bateriových článků v EU vybudovaly korejské společnosti – ku prospěchu evropských automobilek.

Důsledky pro Německo a exportní ekonomiku

Pro německý exportní sektor, který je obzvláště závislý na otevřených světových trzích, jsou důsledky potenciálně dalekosáhlé. Vyšší materiálové náklady v důsledku lokálně nakupovaných vstupů by mohly zatížit konkurenceschopnost, zejména v automobilovém, strojírenském a ocelářském průmyslu. Sdružení navíc varují před odvetnými opatřeními důležitých obchodních partnerů – riziko, které by Německo jako exportně nejsilnější národ Evropy obzvláště tvrdě zasáhlo.

Odpor se ozývá i mimo EU: Americký velvyslanec Andrew Puzder se postavil proti plánům zakotvit evropské preference do zákona o zadávání veřejných zakázek. Velká Británie rovněž varovala před narušením osvědčených obchodních vztahů – Londýn je silně závislý na automobilových trzích EU.

„Made with Europe“ jako východisko?

Institut Bruegel se zasazuje o alternativu: Namísto pevných povinností původu by se EU měla spoléhat na globální partnerství a jako kritéria pro zadávání veřejných zakázek zakotvit pouze standardy udržitelnosti a klimatu. Motto zní: „Made with Europe“ – tedy s evropskou účastí, nikoli nutně výhradně vyrobeno na území EU. Tato formule by podle ekonomů nabídla střední cestu: Posílení domácího průmyslu bez mezinárodní izolace, která by porušovala globální pravidla.

Zda se tato linie prosadí, zůstává otevřené. O IAA se bude v nadcházejících týdnech v Evropském parlamentu a v Radě kontroverzně jednat. Rozkol mezi zastánci volného obchodu a protagonisty evropské reindustrializace se táhne napříč EU – a Německo stojí uprostřed.