Klempíř odvolal šéfku Národní galerie. Kritika sílí

Odvolání bez varování

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) ve středu 19. března nečekaně odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicju Knast. Polská kurátorka stála v čele nejvýznamnější české umělecké instituce od ledna 2021 a její šestiletý mandát měl skončit až na konci letošního roku. Dočasným vedením galerie byla pověřena Olga Kotková, dosavadní ředitelka sbírky starého umění.

Důvody ministerstva

Klempíř zdůvodnil své rozhodnutí tím, že galerie potřebuje „výraznější odborný rozvoj a ambici prosadit se mezi přední evropské instituce". Ministerstvo kultury rovněž poukázalo na problém s návštěvností — v roce 2025 přišlo do NGP zhruba 555 tisíc návštěvníků, zatímco v předcovidovém roce 2019 jich bylo 650 tisíc. Kritici vedení galerie také upozorňovali na minimalistický výstavní program na rok 2026 a pokles výstavních rozpočtů ze 110 milionů korun v roce 2019 na pouhých 54 milionů v roce 2025.

Překvapená ředitelka

Samotná Knast uvedla, že odvolání nečekala. „Nepočítala jsem s tím, protože výsledky galerie jsou výborné," reagovala s tím, že instituce zaznamenává dobré výsledky v návštěvnosti i mezinárodní spolupráci a pokročila v digitalizaci sbírek. Upozornila také na nestandardní postup — ministr ji o rozhodnutí neinformoval osobně.

Vlna kritiky

Způsob odvolání vyvolal ostrou reakci kulturní obce. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) požadoval vysvětlení a varoval, že „mlčení nahrává spekulacím o slovenské cestě" — narážka na kontroverzní zásahy slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové do vedení tamních kulturních institucí, které v roce 2024 vyvolaly masivní protesty.

Kulturní publicista Jan H. Vitvar z časopisu Respekt označil postup za „nestandardní" a poznamenal, že tak zásadní krok obvykle ministr oznamuje osobně na tiskové konferenci, ideálně společně s odvolaným ředitelem. Baxa dodal, že takový krok bývá „oznámen ministrem kultury, ideálně po boku ředitelky".

Kontext: napětí kolem NGP

Odvolání Knast nicméně nepřišlo zcela z čistého nebe. Již v červnu 2024 rezignovalo 23 členů poradních orgánů galerie na protest proti údajně nedostatečné komunikaci vedení a propuštění šéfa výzkumného oddělení. Část odborné veřejnosti dlouhodobě kritizovala směřování instituce pod jejím vedením.

Na druhou stranu Knast prosadila řadu mezinárodně ceněných výstav a posílila zahraniční spolupráci galerie. Právě tento rozpor — odborné úspěchy versus interní problémy — činí celý případ složitějším, než jak jej prezentují obě strany.

Co bude dál

Ministerstvo kultury slíbilo, že v příštích měsících vypíše transparentní výběrové řízení na nového ředitele či ředitelku NGP. Případ nicméně otevírá širší debatu o nezávislosti kulturních institucí v Česku a o míře politického vlivu na jejich vedení — zejména v kontextu vlády Andreje Babiše, která je u moci od podzimu 2025.