Volby do Spolkového sněmu: CDU/CSU a AfD bok po boku v závěrečném finiši
Dva dny před předčasnými volbami do Spolkového sněmu, které se konají 23. února 2026, se CDU/CSU a AfD dělí o první místo s přibližně 25 procenty hlasů. Vzhledem k tomu, že s AfD nechce koalovat téměř žádná strana, sestavování vlády se pravděpodobně stane zkouškou trpělivosti.
Historický souboj o každý hlas dva dny před volbami
Německo stojí před volbami do Spolkového sněmu, které nemají obdoby: V pondělí 23. února 2026 bude zvolen nový parlament – a aktuální průzkumy ukazují tak těsný souboj, jaký tu dlouho nebyl. CDU/CSU a AfD se podle několika nezávislých institutů dělí o první místo s přibližně 25 procenty hlasů, zatímco SPD s 14 až 16 procenty výrazně zaostává.
Nejnovější průzkum Forsa ze 17. února 2026 vidí Unii těsně před AfD (25 procent) s 26 procenty, následovanou SPD (14 procent) a Zelenými (12 procent). Institut INSA 13. února rovněž zjistil shodu mezi CDU/CSU a AfD na 25 procentech. Průzkum Ipsos ze 6. až 8. února dokonce ukazuje AfD jako nejsilnější stranu s 26 procenty. Svaz 90/Zelení se podle jednotlivých institutů pohybují mezi 11 a 13 procenty, Levice mezi 10 a 12 procenty.
Merz bojuje o jasný mandát
Spolkový kancléř Friedrich Merz se krátce před dnem voleb nechal připravit na závěrečný finiš: Na sjezdu CDU ve Stuttgartu 20. února 2026 byl s 91,2 procenty hlasů delegátů znovu zvolen předsedou strany – výsledek, který překvapil i pozorovatele uvnitř strany. Merz vyzval CDU, aby demonstrovala jednotu a posílila politický střed země.
Merz kategoricky vylučuje koalici s AfD. Podle shodných zpráv médií zdůraznil, že AfD nemůže být partnerem pro Unii. CDU se tak drží své takzvané „požární zdi“ – navzdory neustále rostoucí síle pravicových populistů v průzkumech.
Otázka koalice: Počítání bez AfD
Sestavování vlády se po dni voleb stane skutečným úkolem pro Herkula. Propočty na základě aktuálních průzkumů ukazují: Čistá velká koalice CDU/CSU a SPD by získala jen kolem 290 z 630 křesel ve Spolkovém sněmu – jasně pod hranicí 316 křesel potřebných pro většinu. Klasická velká koalice by tak nebyla z matematického hlediska udržitelná.
Jako možná většinová spojenectví s vyloučením AfD se uvádějí:
- CDU/CSU + SPD + Zelení: kolem 375 křesel – z matematického hlediska stabilní většina
- CDU/CSU + Zelení + Levice: kolem 342 křesel – z matematického hlediska možné, politicky vysoce kontroverzní
Obě varianty předpokládají, že se sejdou strany s velice odlišnými názory. Zejména trojkoalice CDU/CSU se Zelenými je považována za napjatou; spolupráce s Levicí je pro mnoho politiků Unie jen těžko představitelná.
Nespokojenost jako hybatel nových voleb
Tlak na nové volby nevznikl ve vakuu. Dosavadní černo-červená koalice naposledy klesla na historická minima: Podle průzkumu YouGov z února 2026 se jen 22 procent obyvatelstva vyjádřilo spokojeně se spolkovou vládou, 75 procent vyjádřilo nespokojenost. Merzova osobní popularita se od nástupu do úřadu téměř snížila na polovinu – jen 23 procent si myslelo, že odvádí dobrou práci.
Pohled Evropy na Berlín
Evropa sleduje výsledek s napjatou pozorností. Stabilní vláda v Berlíně – největší ekonomice EU – je vzhledem k pokračující válce na Ukrajině, geopolitickému napětí a ekonomickým výzvám považována za naléhavě nutnou. Obtížná koaliční jednání by mohla ochromit akceschopnost Německa na týdny, možná i měsíce.
Večer 23. února se ukáže, zda si Unie dokáže udržet svou vedoucí roli – nebo zda AfD poprvé vstoupí do Spolkového sněmu jako nejsilnější strana a trvale změní politickou krajinu Německa.
