107 zemí pro mír na Ukrajině – USA se v OSN zdržely hlasování

Zlom v OSN: 107 pro, 51 se zdrželo

Valné shromáždění OSN přijalo 24. února 2026 – u příležitosti čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu – 107 hlasy pro, 12 proti a 51 se zdrželo rezoluci s názvem „Podpora trvalého míru na Ukrajině“. Usnesení vyzývá k okamžitému, komplexnímu a bezpodmínečnému příměří a k respektování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny – v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Pokus Washingtonu o změnu selhal

Trumpova administrativa se před závěrečným hlasováním pokusila nechat ze znění vymazat pasáže o územní celistvosti a spravedlivém míru. Návrh na změnu Valné shromáždění drtivou většinou zamítlo: podpořilo ho pouze 11 zemí, 69 hlasovalo proti a 62 se zdrželo. Následně se Washington zdržel i při hlavním hlasování.

Americký zástupce při OSN argumentoval tím, že Spojené státy jsou „blíže dohodě než kdykoli od vypuknutí války“ a že by nemělo být podkopáváno vyjednávání zakotvením principiálních požadavků do textu. Tento postoj vyvolal ostrou kritiku ze strany evropských spojenců – zejména proto, že v únoru 2025 Washington ještě hlasoval přímo na straně Ruska proti Ukrajině. Nynější zdržení se tedy jeví jako posun, ale jednotu s EU to ani tak neobnovuje.

Kdo jak hlasoval?

Proti rezoluci hlasovalo dvanáct zemí: Rusko, Bělorusko, Severní Korea, Írán, Kuba, Burkina Faso, Burundi, Eritrea, Mali, Súdán, Nikaragua a Niger. Do tábora těch, kteří se zdrželi – kromě Spojených států – patřilo i Maďarsko, Čína, Brazílie, Indie, Srbsko a Spojené arabské emiráty.

Zvláště pozoruhodné je, že Čína, Brazílie a Indie – určující mocnosti globálního Jihu – se rovněž zdržely, což naznačuje, že mezinárodní společenství zdaleka není jednotné v bezpodmínečné podpoře Ukrajiny. Tento trend v čím dál multipolárnějším světovém řádu zužuje i diplomatický manévrovací prostor Ukrajiny.

Maďarská politika zvláštní cesty v EU

Zdržení se Maďarska bylo mezi členskými státy EU ojedinělé: ostatní členové Unie se jednotně postavili na stranu Ukrajiny. Hlasování není událostí bezprecedentní: 23. února ministr zahraničí Péter Szijjártó oznámil, že Maďarsko vetovalo 20. balíček sankcí EU proti Rusku a evropský úvěrový rámec ve výši 90 miliard eur určený pro Ukrajinu. Viktor Orbán obvinil Kyjev z „otevřeně nepřátelských kroků“ vůči Maďarsku – především s odkazem na pozastavení dodávek ropovodem Družba.

S blížícími se parlamentními volbami v roce 2026 se ukrajinská politika maďarské vlády stala vnitropolitickou linií zlomu: opozice prosazuje spolupráci se spojenci v EU, vláda posiluje narativ neutrality a mírových jednání.

Co to všechno znamená pro Evropu?

Hlasování nese dvojí poselství. Na jedné straně velká většina světa – 107 států – stále odmítá ruskou agresi a stojí za principy Charty OSN. Na druhé straně zdržení se Spojených států signalizuje prudký zlom mezi Washingtonem a jeho tradičními evropskými spojenci: Brusel je nyní stále více nucen držet frontu na podporu Ukrajiny sám. Pro Evropu se stává stále palčivější otázkou, jak udržet vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bez aktivní účasti USA – zvláště pokud je jednota EU oslabována zevnitř některými členskými státy, včetně Maďarska.