Čtyři roky války: Evropa mobilizuje síly pro Ukrajinu
Čtyři roky po ruské invazi, 24. února 2026, Costa a Von der Leyenová navštívili Kyjev, aby demonstrovali evropskou solidaritu. Maďarské veto blokuje půjčku ve výši 90 miliard eur, zatímco náklady na rekonstrukci dosahují téměř 588 miliard dolarů.
Kyjev stojí i po čtyřech letech
24. únor 2026 připomíná čtvrté výročí rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Při této příležitosti se do Kyjeva vydali předsedové dvou hlavních evropských institucí. António Costa, předseda Evropské rady, a Ursula von der Leyenová, předsedkyně Komise, se zúčastnili oficiálního pietního aktu, navštívili místo s energetickou infrastrukturou zničené ruskými raketami a poté uspořádali trilaterální schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Oba představitelé se také zúčastnili zasedání „Koalice dobrovolníků“, které spolupředsedali Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Pětatřicet států zde potvrdilo svůj závazek podporovat Ukrajinu s cílem dosáhnout trvalého míru. Od roku 2022 poskytla Evropa Kyjevu celkem 194,9 miliardy eur pomoci, z toho 70 miliard na vojenské účely, uvádí Evropská komise.
Půjčka ve výši 90 miliard blokovaná Budapeští
Costa a Von der Leyenová doufali, že do Kyjeva přivezou dobrou zprávu: uvolnění půjčky ve výši 90 miliard eur určené k financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropský parlament schválil text 11. února 458 hlasy pro, 140 proti a 44 se zdrželo. Maďarsko však 23. února uplatnilo veto s odvoláním na spor o tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó současně zablokoval 20. balíček evropských sankcí proti Moskvě, čímž zabránil vstupu obou opatření v platnost.
Bez tohoto financování by se Kyjev mohl dostat do rozpočtových potíží již koncem prvního čtvrtletí roku 2026. Zkoumají se alternativní mechanismy, jak obejít blokádu Budapešti, ale k datu zveřejnění nebylo dohodnuto žádné konkrétní řešení.
Macron: „Mír bez Evropanů není možný“
Prezident Emmanuel Macron u příležitosti tohoto čtvrtého výročí zopakoval, že „mír bez Evropanů není možný“. Vyzval své partnery, aby pokročili v otázce sankčního balíčku blokovaného Maďarskem a aby zachovali pevnou vojenskou podporu Kyjevu. Macron dále prozradil, že otevřel přímý komunikační kanál s Moskvou, plně transparentní vůči Ukrajině a evropským a americkým spojencům, s cílem prozkoumat podmínky pro vyjednané urovnání konfliktu.
588 miliard: cena rekonstrukce
Společná zpráva Kyjeva, Světové banky, EU a OSN, zveřejněná 23. února, odhaduje náklady na rekonstrukci Ukrajiny na 587,7 miliardy dolarů během deseti let – což odpovídá trojnásobku ukrajinského HDP. Toto číslo je o 12 % vyšší než předchozí odhad, zejména kvůli 21% nárůstu potřeb souvisejících s energetickou infrastrukturou, která je preferovaným cílem ruských úderů. Doprava (96 miliard dolarů), energetika a bydlení (77 miliard dolarů každý) představují hlavní identifikované potřeby.
Solidarita vystavena zkoušce
Čtyři roky po začátku války se Evropa ocitá na rozcestí. Kolektivní dynamika zůstává silná, podporovaná Paříží, Bruselem a velkou většinou evropských metropolí. Opakované blokády Budapešti a nejistoty ohledně americké podpory však připomínají, že nic není navždy dáno. Otázka již nestojí tak, zda se EU angažuje, ale jak daleko je ochotna zajít – finančně, vojensky a politicky – aby zajistila spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.