Druzhba zablokována: Slovensko v nejvážnější ropné krizi
Od 27. ledna 2026 přestala proudit ruská ropa ropovodem Družba přes Ukrajinu, což Slovensku způsobuje každodenní ekonomické ztráty a tlačí ceny pohonných hmot vzhůru – a to v době, kdy globální ceny ropy ženou vzhůru i íránská krize v Hormuzském průlivu.
Ropovod zastaven od ledna, zásoby docházejí
Slovensko čelí od konce ledna 2026 nejvážnější energetické krizi za poslední roky. Ruský ropovod Druzhba, který zásobuje bratislavskou rafinerii surovou ropou, je od 27. ledna přerušen – poté, co ruský dronový útok poškodil ropovodní infrastrukturu v blízkosti ropného uzlu Brody na západní Ukrajině. Bratislavská rafinerie, která normálně zpracovává 122 000 barelů denně a zásobuje pohonnými hmotami nejen Slovensko, ale i Česko, byla nucena pracovat pod plnou kapacitou.
Vláda schválila čerpání strategických rezerv ve výši 250 000 tun ropy – což odpovídá zhruba měsíčnímu provozu rafinerie – s tím, že tyto zásoby se mají postupně čerpat až do září 2026. Alternativní trasa přes ropovod Adria sice technicky existuje, ale tranzitní poplatky jsou podle analýzy Institutu střední Evropy až pětkrát vyšší než u Družby, což rafinerii ekonomicky výrazně zatěžuje.
Fico jedná, Kyjev váhá
Předseda vlády Robert Fico intenzivně hledá diplomatické řešení. Po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou 10. března oba potvrdili shodu v tom, že tranzit ropy přes ukrajinskou síť musí být obnoven. Fico uvedl: „Jsem rád, že v této věci sdílíme stejný názor s Evropskou komisí.“ Kyjev však s opravami váhá – prezident Volodymyr Zelenskyj podmínil jakékoli práce na potrubí uzavřením příměří a odhadl, že oprava by trvala až šest týdnů.
Slovensko a Maďarsko mezitím trvají na tom, že potrubí není vážně poškozené a obviňují Kyjev z politického vydírání. Na protest Slovensko zastavilo dodávky nouzové elektřiny na Ukrajinu. Maďarsko zas blokovalo poskytnutí úvěru EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur – dokud nebude obnoven tranzit ropy.
EU obchází veto, napětí roste
Brusel reagoval kreativním finančním manévrem: severské a baltské země se dohodly na bilaterální půjčce 30 miliard eur pro Kyjev, která nevyžaduje souhlas všech členských států, a tedy obchází veto Slovenska i Maďarska. Podle zpráv portálu Ukrainska Pravda a agentury Euronews má tato suma Ukrajině pomoci překonat první pololetí 2026.
Do sporu se zapojil i německý kancléř Friedrich Merz, který na konferenci naznačil možnost zmrazit eurofondy zemím nesdílejícím evropskou jednotu – přičemž explicitně zmínil Slovensko i Maďarsko. Fico odmítl být poučován: „Slovensko není malý školák.“ Koaliční partner SNS šel ještě dál a označil Merzova slova za připomínající Třetí říši. Diplomatické napětí mezi Bratislavou a Berlínem se tak ještě prohloubilo.
Hormuz přidává tlak na ceny ropy
Situaci komplikuje i globální energetická nestabilita. V důsledku vojenského konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je od začátku března téměř úplně zastavena lodní doprava přes Hormuzský průliv, který zajišťuje asi 20 % světového obchodu s ropou. Podle Al Jazeery íránské Revoluční gardy pohrozily, že přes průliv „neprojde ani litr ropy“, přičemž cena ropy Brent překonala 119 dolarů za barel. Analytici Deutsche Bank a Oxford Economics varují před rizikem stagflace v Evropě, pokud ceny zůstanou na vysokých úrovních.
Co dál?
Slovensko se ocitlo ve sevření hned několika krizí najednou: blokovaný ropovod, rostoucí světové ceny energií, diplomatický tlak ze Západu a hrozící vyčerpání strategických rezerv. Vláda zatím tvrdí, že situace je zvládnutelná, ale bez obnovení tranzitu přes Družbu bude ekonomický tlak na průmysl i domácnosti narůstat každým týdnem. Řešení zůstává v rukou Kyjeva – a času ubývá.
