Letná znovu žije: čtvrt milionu lidí protestovalo proti Babišovi

Největší demonstrace od roku 1989

V sobotu 21. března zaplnily pražskou Letnou statisíce lidí. Spolek Milion chvilek pro demokracii pod vedením Mikuláše Mináře svolal shromáždění s názvem „Nenecháme si ukrást budoucnost", které se podle organizátorů stalo největší protivládní demonstrací od pádu komunismu v roce 1989. Organizátoři odhadli účast na 250 000 lidí, policie přesný počet nepotvrdila.

Letná, místo symbolicky spjaté s masovými protesty během Sametové revoluce, se tak po více než šesti letech opět stala epicentrem občanského nesouhlasu. Již v roce 2019 zde Milion chvilek shromáždil podobný počet demonstrantů proti tehdejší vládě Andreje Babiše.

Spouštěč: odmítnutí vydání Babiše a Okamury

Bezprostředním podnětem k protestu bylo nedávné hlasování Poslanecké sněmovny, která odmítla vydat premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze dotačního podvodu za dva miliony eur z fondů EU. Sněmovna zároveň nevydala předsedu SPD Tomia Okamuru, čelícího obvinění z podněcování nenávisti. Obě rozhodnutí znamenají, že politici nemohou být souzeni až do konce mandátu v roce 2029.

Organizátoři v reakci na hlasování prohlásili, že se česká společnost dělí na „obyčejné lidi a nedotknutelné".

Obavy z demokratického úpadku

Demonstranti vyjádřili znepokojení nad směřováním koaliční vlády hnutí ANO, strany SPD a Motoristů sobě. Mezi hlavní body kritiky patřily:

• Plánované změny financování veřejnoprávních médií
• Příprava zákona o zahraničních vazbách, přirovnávaného k ruské legislativě o „zahraničních agentech"
• Snižování výdajů na obranu navzdory ruské hrozbě
• Odmítání finanční pomoci Ukrajině a odklon od proevropské zahraniční politiky

Předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář ze scény prohlásil: „Jsme tu, abychom se jasně postavili proti vtahování naší země na cestu Slovenska a Maďarska." Vyzval mladé lidi k většímu zapojení do politických stran a opoziční lídry k vytyčení „červených linií" vůči vládě.

Výrazní řečníci i symbolika

Na pódiu vystoupila řada osobností. Herec Ivan Trojan kritizoval škrty v obraně a vliv extremistických stran. Režisér a scenárista Zdeněk Svěrák označil snahy o ovládnutí televize a rozhlasu za „drzost, nikoli legraci". Bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes varoval, že připravovaný zákon lze snadno zneužít k omezování osobní svobody. Vystoupili také zpěvačka Aneta Langerová, herec Jiří Lábus či historička Hana Kubátová.

Na závěr protestu se objevila skupina lidí převlečených za blanické rytíře — legendární ochránce, kteří mají podle pověsti přijít na pomoc v nejtěžších časech.

Reakce vlády a opozice

Bývalý premiér Petr Fiala vyjádřil demonstrantům respekt a poděkování. Naopak ministr zahraničí Petr Macinka demonstraci odmítl jako „standardní opoziční rétoriku" a prohlásil, že demokracii neohrožuje vláda, nýbrž „nátlakové občanské skupiny". Premiér Babiš se k demonstraci veřejně nevyjádřil.

Protest trval přibližně dvě a půl hodiny a skončil státní hymnou. Policie nezaznamenala žádné závažné incidenty, pouze zadržela muže, který z okna poblíž Letné vystřelil z airsoftové zbraně.