Polsko vystupuje z Ottawské úmluvy, chystá miny na východ

Historický krok — Polsko mimo Ottawskou úmluvu

20. února 2026 Polsko oficiálně přestalo být stranou Ottawské úmluvy — dohody zakazující použití, skladování, výrobu a transfer protipěchotních min. Jde o historický moment: Polsko se stalo posledním ze skupiny východoevropských spojenců NATO, kteří koordinovaně vystoupili z této smlouvy, s odvoláním na dramaticky změněnou bezpečnostní situaci na východě kontinentu.

Premiér Donald Tusk o této skutečnosti informoval během prezentace systému Bluszcz — bezpilotního pozemního vozidla určeného k rychlému kladení minových polí. „Polsko bude připraveno zaminovat východní hranici do 48 hodin," prohlásil Tusk v rozhovoru s agenturou Reuters a zdůraznil, že se to týká hranice jak s Ruskem, tak s Běloruskem.

Systém Bluszcz — bezpilotní zaminování do 48 hodin

Bluszcz je vozidlo vyvinuté polskou firmou Belma S.A. ve spolupráci s vojenským výzkumným ústavem. Je založeno na platformě Taero a funguje v plně automatizovaném režimu — minové pole je kladeno ze vzdálené kontrolní stanice, aniž by obsluha byla vystavena přímé palbě. Systém je integrální součástí programu Tarcza Wschód, zahrnujícího komplexní fortifikaci východního křídla Polska.

Vicepremiér odpovědný za obranu navíc ohlásil obnovení domácí výroby protipěchotních a protitankových min — poprvé od konce studené války. Polsko, které ratifikovalo úmluvu v roce 2012 a zničilo vlastní zásoby min do roku 2016, nyní sází na soběstačnost obranného průmyslu.

Solidarita východního křídla NATO

Rozhodnutí Varšavy není ojedinělé. V březnu 2025 ministři obrany Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska společně oznámili doporučení odstoupit od úmluvy, poukazujíce na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Ke skupině se připojilo Finsko — jeho vystoupení vstoupilo v platnost 10. ledna 2026. Litva a Finsko současně deklarovaly obnovení výroby min a připravenost k jejich případnému exportu na Ukrajinu.

Podle organizace AOAV (Action on Armed Violence) je vystoupení pěti evropských států z této smlouvy bezprecedentní a může oslabit globální režim zákazu min. Kritici poukazují na tragické zkušenosti s minami v Kambodži, Angole či Bosně, kde tato zařízení po desetiletí po ukončení konfliktů sklízela smrtelné žně mezi civilisty. Polské úřady však ujišťují, že miny budou rozmístěny výhradně v případě reálného ohrožení agresí a že jejich použití bude striktně omezeno na příhraniční oblasti.

Reakce: od Moskvy po Brusel

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová prohlásila, že rozhodnutí Polska „vede k eskalaci". Kritiku vyjádřily také humanitární organizace, včetně Mezinárodní kampaně za zákaz min (ICBL). V samotném Polsku se rozhodnutí těšilo široké parlamentní podpoře — pro zákon o vystoupení z úmluvy hlasovalo v červnu 2025 až 413 poslanců, proti bylo pouhých 15.

Nová logika obrany na východě

Vystoupení z Ottawské úmluvy je výrazem hlubší změny v myšlení o bezpečnosti na Visle. Polsko vynakládá na obranu více než 4 procenta HDP — nejvíce v celém NATO — a důsledně rozšiřuje fortifikace na hranici s Ruskem a Běloruskem. Protipěchotní miny mají být dalším prvkem vícevrstvé bariéry, která má zastavit nebo zpozdit potenciální agresi, než stihne dorazit spojenecká pomoc.