Hormuzský průliv: Proč je tak důležitý?

Nejdůležitější ropné hrdlo na světě

V nejužším místě měří Hormuzský průliv pouhých 33 kilometrů – zhruba jako šířka kanálu La Manche u Doveru. Přesto je tento úzký pás vody mezi Íránem na severu a Ománem na jihu pravděpodobně nejdůležitější strategickou vodní cestou na Zemi. Každý den jím proteče zhruba 20 milionů barelů ropy, což odpovídá přibližně jedné pětině celkové světové spotřeby ropy, uvádí Americká agentura pro energetické informace (EIA).

Kde se nachází a jak funguje

Průliv spojuje Perský záliv – ohraničený Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Kuvajtem, Katarem, Bahrajnem, Irákem a Íránem – s Ománským zálivem a nakonec s Arabským mořem a Indickým oceánem. Je to jediný námořní výstup pro většinu ropných států v Perském zálivu.

Pro zvládnutí neustálého toku obrovských supertankerů průliv využívá dva úzké plavební pruhy, každý o šířce zhruba 3,2 kilometru, jeden pro příchozí a jeden pro odchozí dopravu. Tyto kanály vedou především teritoriálními vodami Ománu, i když zasahují i do íránských vod. Podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) mají lodě právo na tranzitní plavbu – což znamená, že se mohou takovými mezinárodními průlivy pohybovat nepřetržitě a bez překážek, a to i v teritoriálních vodách jiného státu.

Kdo je na něm závislý

Téměř každý významný producent ropy v Perském zálivu je na průlivu závislý. Samotná Saúdská Arábie představuje zhruba 38 % celkového toku ropy přes Hormuz – přibližně 5,5 milionu barelů denně – uvádí EIA. Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Katar a Írán také přepravují své exporty stejnou cestou.

Na straně příjemců dominuje Asie: přibližně 84 % surové ropy přepravované přes průliv směřuje na asijské trhy. Čína získává přibližně jednu třetinu celkového dovozu ropy přes Hormuz. Japonsko a Jižní Korea jsou také silně závislé. Mezinárodní energetická agentura (IEA) poznamenává, že narušení zde by bylo pociťováno globálně, nejen v Asii, protože ceny ropy se stanovují na světových trzích.

Průlivem se také přepravuje zhruba jedna pětina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru – jednoho z největších světových vývozců LNG.

Proč neexistuje reálná alternativa

Teoreticky mohou Hormuz obejít dva ropovodné systémy. Saúdskoarabský ropovod Východ-Západ spojuje ropná pole v Perském zálivu s přístavem Yanbu u Rudého moře s kapacitou až 5 milionů barelů denně. Ropovod Abu Dhabi Crude Oil Pipeline (ADCOP) vede do přístavu Fujairah v Ománském zálivu a přepravuje zhruba 1,8 milionu barelů denně.

Problém: i při plném provozu obou ropovodů analytici z UNCTAD a EIA odhadují, že reálně je k dispozici pouze zhruba 2,6 milionu barelů denně bypassové kapacity – oproti 20 milionům barelů, které denně protečou průlivem. Lodě odklánějící se kolem afrického mysu Dobré naděje by přidaly 10 až 14 dní na moři a tisíce námořních mil, což by prudce zvýšilo náklady na přepravu.

Íránské hrozby v minulosti

Írán se rozkládá podél celé severní části pobřeží průlivu a opakovaně hrozil jeho uzavřením během období napětí se Spojenými státy a jejich spojenci. Během íránsko-irácké války v 80. letech 20. století tzv. „Tankerová válka“ ohrožovala lodní dopravu v Perském zálivu minami, dělovými čluny a leteckými útoky, což přimělo americké námořnictvo k doprovodu neutrálních tankerů průlivem. Írán obnovil hrozby uzavřením během jaderných sporů v letech 2011 a 2019.

Zda by Írán mohl průliv skutečně uzavřít, je předmětem bouřlivých debat. Učinění tak by porušilo UNCLOS a Pátá flotila USA – se sídlem v Bahrajnu – existuje částečně proto, aby zaručila svobodu plavby. Přesto Írán disponuje pobřežními raketami, minami a rychlými útočnými čluny, které by mohly učinit průjezd nebezpečně nákladným, i kdyby se úplné uzavření ukázalo jako neudržitelné.

Proč jakékoli narušení zasáhne všechny

Protože ropa je globálně obchodovaná komodita, nabídkový šok v Perském zálivu se téměř okamžitě promítne do vyšších cen všude – u čerpacích stanic v Německu, ve výrobních halách ve Vietnamu, v obchodech s potravinami v Brazílii. Kongresová výzkumná služba dospěla k závěru, že i dočasné uzavření by vyvolalo „značné zpoždění v dodávkách a výrazný nárůst světových cen energií.“ Strategické ropné rezervy držené členskými zeměmi IEA by mohly zmírnit krátkodobé narušení, ale dlouhodobé uzavření by tyto rezervy rychle vyčerpalo.

Hormuzský průliv je v podstatě geografická náhoda, kterou historie učinila nepostradatelnou. Dokud se světový energetický mix zásadně neodkloní od ropy z Perského zálivu, zůstane toto 33kilometrové hrdlo jedním z tlakových bodů, kde se geopolitika a globální ekonomika nejsilněji střetávají.